Dříve psouni obývali travnaté prérie po celé Severní Americe, dnes už je to jen mnohem menší území na středozápadě. Jsou to denní živočichové a býložravci, kteří se živí prérijními rostlinami a jejich semeny. A moc dobře vědí, co jim chutná více a co méně, a dokážou svým oblíbeným rostlinám vytvořit místo tak, že jednoduše ukousnou kořínky těm rostlinám, které jim nechutnají.
Mláďata světa |
Žijí v podzemních koloniích, doslova městech. V sociálních společenstvích se sdružuje až tisíc jedinců. Jejich města jsou rozdělena do čtvrtí, které obývají jednotlivé klany, tvořené dominantním samcem a několika samicemi s mláďaty. Každá taková rodina obývá vlastní soustavu nor, jejichž ústí si chrání valem z vyhrabané zeminy, aby jim při deštích do nory nezatékala voda.
Vždy několik rodinných skupin pak ještě tvoří určitou strážní jednotku, jejímž úkolem je hlídat a bránit teritorium i nory "svého města", které může rozlohou pokrývat i několik desítek hektarů. Vzpřímeně přitom postávají na zadních nohách, tyčí se do výšky 30 až 40 centimetrů a poskakují, štěkají, cení zuby a ježí srst.
Samice rodí do hnízda pod zemí zhruba po měsíci březosti 4 až 5 úplně bezbranných, holých a slepých mláďat, která opouštějí noru po šesti týdnech. Stejně jako dospělí psouni mají mláďata pískově hnědou srst, černé hmatové vousky a třetinu zhruba deseticentimetrového ocásku.
Komentované krmení psounů v sobotu a v neděli v 10:30V pražské zoo jste psouny mohli roky pozorovat v horní části areálu, tedy kromě zimního období, kdy se ukládají k zimnímu spánku. Původně pro ně byla připravena ubikace ve výběhu bizonů, protože k těm by zoogeograficky patřili. Jenže psouni se přestěhovali k sousedům, do výběhu velbloudů dvouhrbých. Přestože se jim tam dařilo tak skvěle, že se dokonce rozšířili do dalšího okolí, letos dostali nový výběh ve spodní části areálu, kousek od lemurů. A právě tento víkend u nich začíná pravidelné víkendové komentované krmení: každou sobotu a neděli v 10:30. |