Chřestová pole v Hostíně u Vojkovic na Mělnicku koupil Jiří Šafář před dvěma lety od zkrachovalé holandské firmy. V současnosti je v Česku jeho jediným velkopěstitelem.
Český chřest
 Než začne plodit, trvá to chřestu čtyři roky. Pěstuje se v záhonech přikrytých tmavou fólií. Slavnosti českého chřestu
|
"Původně jsem provozoval restaurace a pěstovat chřest jsem vůbec neplánoval. Ale hrozně mě to chytlo a nyní se učím zemědělství," popisuje Šafář, který loni sklidil tři sta tun chřestu.
Společnost, od níž pole koupil, pěstovala chřest z velké většiny pouze na vývoz. Čeští vyznavači lahodné a zdravé zeleniny, označované jako "královská", tak z chřestových polí příliš neměli. Jiří Šafář se rozhodl, že Čechy naučí oceňovat rozdíl mezi českým čerstvým chřestem a dovezeným.
"Vozím chřest do Německa a Holandska, ale s menší marží jej dodávám i do českých supermarketů. Byl bych rád, kdyby si lidé na jeho výbornou chuť a kvalitu navykli - vždyť náš chřest je na regále dvacet čtyři hodiny po sklizni. S tenkým jihoevropským chřestem z dovozu se nedá srovnat," říká Šafář.
Svůj chřest prodává i menším farmářům, kteří jej mohou nabízet na farmářských trzích. Aby lidé věděli, že jde o zeleninu z Česka, dostávají farmáři od chřestárny certifikáty. "Už se nám stalo i to, že prodávali cizí chřest v našich obalech," zdůvodňuje pěstitel.
Schovaný pod černou fólií
Chřestová sezona začíná zpravidla v půlce dubna. Zelenina, které někteří přičítají afrodiziakální účinky, se sklízí každý den, protože růst jí trvá pouhých několik hodin.
Bílý chřest roste v takzvaných hrobech – hlíně nahrnuté do dlouhých záhonů. Přikrytý je černou fólií, která díky slunečním paprskům hlínu vyhřívá.
"Chřest potřebuje hlínu prohřátou aspoň na osm stupňů. Když je vyšší než osmadvacet stupňů, to už chřestu nesvědčí, rozměkly by hlavičky. V té chvíli otáčíme fólii na druhou stranu, kde je bílá," vysvětluje Šafář.
Zelený chřest je prakticky stejný jako bílý - jen není přikrytý, probíhá v něm proto fotosyntéza a oproti bílému zezelená.
Sklizeň končí na svatého Jana 24. června. "Dohodli se tak všichni pěstitelé chřestu z celého světa, aby se 'nehonila' sezona," říká pěstitel, na jehož poli nyní pracuje tři sta lidí.
Právě s podmínkami brigádníků, kteří každoročně v Hostíně pracovali, byla spjata i aféra před pěti lety.
Rumuni a Bulhaři dřeli jako v otrokářském systému, za což se viníci dostali na několik let do vězení.
I proto se Šafář rozhodl, že na vývěsce u polí zveřejní částky, které platí agentuře za práci brigádníků. Hostínská chřestárna nyní otvírá přímo u polí několik stánků, kde zájemcům předvádí, jak se chřest pěstuje. Lidé si tam zeleninu mohou rovnou i koupit.
