Z povodňové věže se gorily vrátily do své expozice po necelých třech týdnech (o jejich návratu zde), od minulé soboty opět chodí i do zrekonstruovaného venkovního výběhu, jehož zprovoznění trvalo zhruba o dva týdny déle.
Podle kurátora primátů Zoo Praha Víta Lukáše gorily po návratu do své expozice opět "fungují" naprosto normálně jako před povodní: "Režim už mají stejný, od minulé soboty chodí i do venkovního výběhu, od úterý v něm mohou zůstat i přes noc, jak je každoročně v létě obvyklé."
Také teď celá skupina tráví venku spoustu času. "Užívají si krásného počasí, samice s mláďaty se vydávají až dozadu, lezou po parkosech, pasou se na trávě, trhají si bylinky. Jen Richard zůstává naštvaně u šubru, jako kdykoliv předtím. Dál do výběhu se prostě bojí, to už zřejmě jiné nebude."
Kdy gorily zastihnete ve venkovním výběhu a v expozici
Gorily opět i ve výběhu |
Každý den kolem deváté ráno chodí gorily do ložnic v zázemí pavilonu na snídani. Krmení trvá zhruba 20 až 30 minut, mezitím jim chovatelé uklidí výběh a poté gorilám otevřou ven. "Když je hezky, bývají tedy zhruba od půl desáté k vidění ve venkovním výběhu. Když se jim ven nechce, zůstávají zalezlé v ložnicích a návštěvníci je v tom případě vidí až kolem půl jedenácté, kdy jsou vpuštěny zpátky do expozice," popsal Lukáš.
V jednu hodinu pak dostanou u mříží expozice oběd a kolem třetí se opět přesouvají do ložnic na svačinu, která trvá zhruba dvacet minut. "Pokud se je ale dopoledne nepodaří z nejrůznějších důvodů do ložnic zavřít, tak to výjimečně musíme udělat odpoledne. Jinak by totiž nebylo možné vyčistit jim expozici, nanosit novou dřevitku a rozhodit zeleninu a větve na okus," vysvětluje Lukáš důvody, proč se stává, že někteří návštěvníci gorily bohužel nezastihnou.
Jinak je radost gorilí rodinu pozorovat. "Kiburi si například čím dál víc hraje se svým půlročním bráchou Nuruem; nosí ho na zádech i na břiše, koušou se, batolí se společně v dřevitce," popisuje kurátor chování obou mláďat.
Obrovský úspěch podle pozorování chovatelů zaznamenaly hamaky z požárních hadic, které měly být původně dočasným provizoriem, než se upletou nové sítě z provazů. Gorily si je úžasně oblíbily, takže v expozici zůstávají. "Hamaky z požárních hadic jsou totiž krásně měkké a nejsou v nich velké otvory. Tříletý Kiburi do nich s chutí skáče šipky nebo v nich dělá kotrmelce."
Přenos kamer je zatím statický, zoo prosí o trpělivost
Dokonce to vypadá, že gorily během pobytu v povodňové věži ani nezhubly. "Náš subjektivní odhad je, že váží stále stejně," říká kurátor. "První dny ve věži kvůli stresu pochopitelně žraly méně, ale velice rychle se srovnaly a žraly normálně, takže to s přehledem dohonily. A když slézali z povodňové věže dolů, projevili všichni členové skupiny svůj pověstný apetit docela výrazně a od té doby v jídle se stejnou radostí pokračují," nemá kurátor primátů o jejich hmotnost strach.
Váha zničená povodní stále ještě není v provozu, protože to nepatří k prioritám chovatelů, zvířata se bez vážení snadno obejdou. Podobné je to bohužel i s kamerovým systémem, který je zatím zapojený provizorně, bez možnosti ovládání. Spolupracovnice projektu pražské zoo Pomáháme gorilám Jana Hajduchová však ujišťuje, že vodiči kamer jsou s jejich ovládáním připraveni začít, jakmile to jen bude technicky možné dotáhnout.
"Stále ještě je kolem odstraňování následků povodně tolik práce, že se k těmto technickým věcem propracováváme postupně. Potřeby zvířat jsou na prvním místě, ostatní zvládneme také. Jen prosíme o trpělivost," vysvětluje Lukáš čtenářům iDNES.cz, kteří se zatím koukají jen na statické záběry z pavilonu a venkovního výběhu a píší do zoo i do naší redakce dotazy, kdy se to změní.
Opravdu v Praze zvládli situaci kolem goril na výbornou?
Kdo průběh letošních povodní sledoval (chronologickou řadu článků, jak se situace u goril během povodní vyvíjela, najdete na iDNES.cz v rubrice Pomáháme gorilám), by měl být v obraze. Kdo se v problematice chovu těchto vzácných lidoopů moc neorientuje a viděl v pondělí v České televizi v pořadu Reportéři reportáž, ve které bývalý chovatel pražských goril Marek Ždánský (v Zoo Praha nepracuje od roku 2009) zpochybňuje správnost rozhodnutí a ponechání goril v jejich pražském pavilonu, musí mít v hlavě zmatek.
Marek Ždánský v reportáži tvrdí, že lépe by jim bylo ve Dvoře Králové, přestože si to nemyslí ani tamější chovatelé (na pořad se můžete podívat zde) a odborníci (veterináři, kurátoři) opakovaně vysvětlují, jak rizikový by byl jakýkoliv přesun goril z povodňové věže jinam než zpět do urychleně zprovozněného pavilonu.
Jednou z nich je i Jana Pluháčková, kurátorka Zoo Ostrava a koordinátorka Komise pro gibony a lidoopy při Unii českých a slovenských zoologických zahrad: "Domnívám se, že uspávání takto velké gorilí skupiny v omezeném prostoru protipovodňové věže by bylo vysoce rizikové a k tomuto kroku by se mělo přistoupit pouze v případě přímého ohrožení jejich života. K tomu naštěstí nedošlo. Poté, co bylo zjištěno, že poškození gorilího pavilonu není nikterak zásadní, plně chápu a ztotožňuji se s rozhodnutím ponechat gorily v protipovodňové věži a pokusit se v co nejkratší době pavilon zprovoznit."
Gorily jsou sociálně žijící zvířata, takže zvládnout jejich přesun do jiné zoo by podle Pluháčkové nebyl jednoduchý. "Ráda bych zdůraznila, že stres způsobený uspáváním celé skupiny - včetně dvou mláďat - najednou v omezeném prostoru, transport, aklimatizace na nové prostředí a ošetřovatele, možné komplikace při opětovném spojování skupiny v novém prostředí, to všechno by bylo dle mého názoru mnohem větším rizikem než dočasný azyl v protipovodňové věži."
Jiřímu Kotkovi, který v zoo pracuje už 38 let, se nelíbilo ani vykreslení Marka Ždánského jako zachránce českých goril při povodni v roce 2002, protože Marek tenkrát samozřejmě gorily zdaleka nezachraňoval sám. Vyvrací jeho tvrzení, že "už tenkrát v roce 2003, když se znova zrekonstruovaný pavilon po povodních otvíral, tak byla jasná domluva, že když přijde povodeň, tak ty zvířata odjedou do jiný zahrady a pavilon se postaví někde jinde". "O takové domluvě bych jako ten, kdo má v Zoo Praha již řadu let na starosti přípravu nových staveb, musel něco vědět," uvedl stavební technik, který se v pražské zoo desítky let podílí na plánování nových staveb a má na starosti dohled nad jejich výstavbou.
Vyjádření ředitele Zoo Dvůr Králové k letošní povodni v Praze
Zajímal nás i názor Přemysla Rabase, ředitele dvorské zoo, nakolik byl z jeho pohledu postup pražské zoo správný. Právě ve Dvoře Králové byl totiž pro pražské gorily připravený v případě potřeby azyl (ještě 6. června jsme zde přinesli zprávu, že gorily se stěhovat budou, 7. června bylo jasné, že zůstanou v Praze a jedná se o stavbě nového pavilonu, více zde). Zde je celé jeho vyjádření:
"Zoologické zahrady v České republice spolu úzce spolupracují, proto i mně a všem mým kolegům v Zoo Dvůr Králové bylo velmi líto, jak těžce byla letošní povodní Zoo Praha zasažena. Nabídnout okamžitou pomoc bylo pro nás samozřejmostí. Součástí nabídky bylo i poskytnutí dočasného azylu některým druhům zvířat ze Zoo Praha, mezi nimi v případě potřeby i skupině goril.
Hned druhý den po zatopení části zoo vyjela do Prahy dvě naše transportní auta, která přivezla dva levharty obláčkové, skupinu osmi gueréz a dvacet osm ptáků. Zároveň jsme ve spolupráci s příslušnými kolegy z pražské zoo činili přípravy na eventuální příchod skupiny goril. V našem novém pavilonu lidoopů jsme přestěhovali gorilího samce Tadaa, skupinu gueréz i skupinu šimpanzů a tím vzniklé volné prostory (expoziční i výběh) připravili na příchod pražských goril.
Vzhledem k tomu, že náš Pavilon lidoopů je po kompletní rekonstrukci z roku 2012, úpravy nebyly složité ani finančně náročné. Nakonec se ukázalo, že poškození Pavilonu goril v Praze není tak velké, jak se předpokládalo, a že stěhování goril do naší zoo a s tím spojené riziko jejich uspávání nebude nutné.
A zda já bych jednal v podobné situaci jinak? Ředitel Zoo Praha Miroslav Bobek musel o rizicích spojených se stěhováním goril rozhodovat v tak obtížné situaci, kterou jsem já naštěstí nikdy nezažil a upřímně doufám, že mě nic podobného nepotká. Jeho rozhodnutí plně chápu."
Ve Dvoře Králové chtějí vytvořit vlastní gorilí skupinuV tuto chvíli je jedinou gorilou chovanou v dvorské zoo samec Tadao, který se před více než 40 lety narodil v Kamerunu a přicestoval v roce 1972 do Evropy jako přibližně roční mládě se skupinou dalších malých goril odchycených v přírodě. Nejprve žil v Zoo Wroclav, kde se o něj a další mláďata staralo několik ošetřovatelek. V roce 1984, kdy byl dostavěn pavilon pro lidoopy v Zoo Dvůr Králové, sem přišel Tadao se svými družkami Messy, Minouche a Sabinou. S těmi ve Wroclavi vyrůstal. V roce 1990 se skupina rozšířila o dvě samice ze Zoo Praha Goldu a Gáju, Sabina mezitím bohužel uhynula. Po devíti letech (1999) přicestovala ještě samice Kamba, která pochází ze stejného odchytu jako Tadao, ale jako malá vyrůstala v Zoo Lipsko a později žila v Zoo Duisburg. Bohužel žádná samice s Tadaem nezabřezla, a tak Messy a Minouche odešly v roce 2000 do Londýna k jinému samci. V Zoo Praha mezitím vznikla nová skupina goril tvořená samicemi Kijivu, Shindou a mladým, nezkušeným samcem Pongem, který vyrůstal v lidské péči. V srpnu roku 2001 byli Tadao s Kambou zapůjčeni do pražské zoo. Tadao měl naučit mladého Ponga správnému chování gorilího samce, ale do osudu všech goril zasáhly povodně v roce 2002. Pong při nich zahynul a celá skupina byla dočasně přesunuta do Zoo Dvůr Králové. Při jejich příjezdu se ukázala úžasná Tadaova povaha. Gorily byly po té, co se v Praze málem utopily, v těžkém stresu, který je mohl i zabít. Jako první byl z bedny vyložen právě Tadao, který zjistil, že se vlastně vrátil "domů". Hned se vítal se svými ošetřovatelkami a tak znatelně pookřál, že se přítomní neubránili slzám v očích. Během krátké doby se mu podařilo uklidnit i samice a všichni tak přestáli dramatické chvíle bez vážnějších následků. V roce 2003 se pražské samice vrátily zpět, Tadao zůstal s Kambou. Ta odešla v roce 2005 do Zoo Praha, kde se stala významnou členkou skupiny a pomáhá s výchovou mláďat samice Kijivu. K Tadaovi se z Londýna vrátily samice Messy a Minouche. Bohužel během několika let obě uhynuly (Minouche byla operována ještě v Londýně). Novou partnerkou Tadaa se stala samice Shinda (shoda jmen s pražskou samicí je náhodná)), narozená v roce 2001 v nizozemském Arnhemu. S Tadaem se brzy sžila, ale bohužel ani ona s ním nezabřezla.    Samec Tadao ze zoo ve Dvoře Králové na svoji rodinu teprve čeká, pavilon s ním ale sdílí skupina 4 šimpanzů, guerézy angolské a kočkodani Campbellovi, takže tam zdaleka není sám. V listopadu 2011 byli z důvodu generální rekonstrukce pavilonu Tadao se Shindou dočasně přemístěni do Zoo Liberec. Shinda nakonec odcestovala do Zoo Moskva, kde se dobře začlenila do nové rodiny. "Zpět do Zoo Dvůr Králové se Tadao vrátil 27. 6. Užívá si krásné nové expozice i výběhu v opraveném pavilonu a jeho jedinečný, moudrý pohled opět okouzluje návštěvníky i zaměstnance zoo," uvedla Jana Myslivečková, tisková mluvčí dvorské zoo, kde se samozřejmě těší, až se jí podaří vybudovat podobnou gorilí rodinu jako v Praze. |
