"Může to nastat, myslivci z toho mají obavy," potvrzuje vedoucí krajského odboru životního prostředí Alan Urc.
Zdůraznil však, že náhradu škod, které kormorán způsobil do konce letošního března ještě stát proplácí, a rybáři o ně mohou žádat do konce září. Pak už ale ne.
"Je to blázinec, jsem nabroušený," zlobí se zase Slavoj Haška, jednatel Rybářství Haška z Hustopečí nad Bečvou, jemuž přiznal v červnu Zlínský kraj náhradu ve výši 360 tisíc korun.
Dost možná naposledy.
Ministerstvo životního prostředí tehdejšího ministra Tomáše Chalupy (ODS) vyškrtlo v dubnu kormorána ze seznamu zvlášť chráněných živočichů, mezi které stále patří třeba vlk nebo bobr.
Škody způsobené těmito živočichy musí podle zákona proplácet přes kraje stát, konkrétně u kormorána to dělalo desítky milionů korun ročně. Kdysi ohrožený kormorán je dnes podle ministerstva už přemnožený a vyjmutím ze seznamu se měl usnadnit jeho odstřel.
Zároveň měl zaniknout nárok na proplácení škod. Nestalo se ani jedno.
To zkomplikuje život nejen rybářům, ale i myslivcům.
"Ze seznamu chráněných živočichů v zákoně o ochraně přírody je kormorán skutečně vyškrtnutý. Ze zákona o poskytování náhrad škod způsobených zvláště chráněnými živočichy ho ale vyškrtnout zapomněli," vysvětluje Alan Urc. "Ano, je to guláš," glosuje následky vyhlášky, která začala platit letos symbolicky 1. dubna.
350 tun ryb denně
Mezi rybáři tak vládne zmatek. "Proplácení škod v březnu skončilo," tvrdí však naopak Zlínským krajem nedávno odškodněný jednatel Haška. "Naše rybářské sdružení se proti tomu ohradilo, ale zatím nám bylo řečeno, že to je definitivní," dodává.
To potvrzuje i Alan Urc, podle něhož už stát škody proplácet nebude. Fakt, že kormorán je nadále uveden v zákoně o náhradách škod, na tom nic nemění, protože ten odkazuje na vyhlášku k zákoně o ochraně přírody, ze které už byl kormorán vyškrtnutý.
Podle místopředsedy Moravského ornitologického spolku Jiřího Šafránka je situace ještě komplikovanější. Dosud platili rybáři myslivcům 150 až 230 korun "za zobák" každého kormorána, na jehož odstřel dostali v daném revíru od úřadů výjimku. Teď to může být naopak.
"Právníci se dohadují, zda by náhrady škod neměli platit rybářům myslivci. Kormorán je teď totiž lovná zvěř, a když ta způsobí škodu, tak by měli náhradu platit uživatelé honiteb," tvrdí. Škody to přitom bývají značné.
Kormoráni k nám přilétají každý podzim z Polska a Skandinávie. Každý z nich k životu potřebuje aspoň půl kila ryb, což při počtu asi 700 tisíc tažných ptáků znamená kolem 350 tun denně.
Ve Zlínském kraji se kormoráni pravidelně vyskytují například na soustavě štěrkovišť a slepých ramen kolem řeky Moravy, kde požírají ryby třeba sportovním rybářům z Kvasic a Tlumačova nebo nedalekému komerčnímu Rybářství Hulín.
"Žádat o náhradu? Nevyplatí se to"
Rybáři se tak chystají své investice chránit aspoň povoleným odstřelem, který ministerstvo slíbilo zjednodušit. "Je to ještě složitější, než to bývalo," tvrdí však rybář Haška.
"Vloni jsme šli jen na kraj, teď se musí žádat na obcích s rozšířenou působností. Já spadám pod čtyři takové obce a každá se k tomu staví jinak," zlobí se podnikatel.
"O náhradu ani o odstřel kormoránů žádat nebudeme. Je to tak komplikované, že se nám to absolutně nevyplatí," tvrdí sportovní rybář z Kvasic, který si nepřál sdělit své jméno.
Ornitolog Šafránek je přesvědčen, že ani odstřel kormoránů není řešení. Jejich počet to nesníží a odevšad je vyhnat nejde. "Jediná ochrana proti kormoránům je led," tvrdí.
Podle ředitele České společnosti ornitologické Zdeňka Vermouzka kormoránům svědčí narovnávání břehů, u kterých se ryby nemohou schovat. Regulované vodní plochy jsou tak podle něho pro kormorány "jako krmítko pro sýkorky".
