Asi nejčastěji se pálí ze švestek, ale použít můžete i jablka, blumy, mirabelky, hrušky, meruňky, broskve či hroznové víno. Nabízíme stručnou „abecedu“ od sběru ovoce až po zpracování, než kvas povezete do pálenice.
1. Než začnete sbírat
Na přípravu kvasu si připravte dřevěnou nebo plastovou bečku. Ne od chemikálií nebo barev. Vymyjte ji horkou vodou.
Měla by mít alespoň 50 litrů, to bývá často minimální množství, které pálenice vyžaduje. Každopádně čím větší, tím lepší. Jsou i experti, kteří kvasí ve stolitrových, je však třeba připomenout, že se s nimi trochu špatně manipuluje.
2. Dodržujte teploty
V domě najděte místo, kde se teploty pohybují mezi 15 a 20 °C. Mějte na paměti, že pod teplotou 10 °C se proces kvašení zastavuje. Čím vyšší teplota, tím je kvašení rychlejší, podle zkušeností je ale výhodnější kvasit raději pomaleji, 15 °C je ideálních, teplota by měla být stálá.
Je samozřejmé, že ovoce nesmí být špinavé od hlíny, trávy. Ovoce musí být dozrálé až přezrálé, ne však chycené hnilobou. Červivé ovoce nevadí.
3. Každý druh je třeba upravit jinak
Třešně se musíte odstopkovat a pomačkat, meruňky pomačkat, broskve i odpeckovat (hořká chuť jader by pokazila chuť), švestky pomačkat, jablka a hrušky nadrtit. Nakrájet nestačí, protože by se do kvasu nedostalo dost cukru.
Nádoby se plní zhruba do dvou třetin objemu. Naplnění jedné nádoby by se mělo stihnou zhruba během jednoho týdne. Nedoporučuje se do již rozkvašeného ovoce přidávat čerstvé, kvas svými kyselinkami kazí i nedozrálé ovoce.
4. Nejnapínavější chvíle
Naplněné bečky přikryjeme víkem nebo igelitovou folií a umístíme je do míst, kde nedochází k větším výkyvům teplot. Nádoby je dobré postavit na rošt nebo nějakým jiným způsobem tepelně izolovat.
Během několika dnů začne lihové kvašení, při kterém uniká oxid uhličitý. Dužina se rozpadá, uvolňuje šťávu a konzistence se mění na tekutou.
Na povrch unikající kysličník strhává vzhůru pevné části, kterým se říká kvasný klobouk, koláč nebo taky deka. Pro vznikající kvas představuje ochranu – zabraňuje přístupu vzduchu i cizím mikroorganismům.
Letní ovoce obvykle kvasí 2 až 3 týdny, pozdní ovoce (švestky, hrušky, jablka) kvasí 8 až 12 týdnů.
5. Hlídejte deku a vůni
Kvašení je ukončeno, když už neuniká oxid uhličitý. Vyzrálý kvas má zdravou vůni, šťáva není sladká. Deka se začíná propadat. Je ji vhodné zachytit, než se propadne. Kdo prošvihne tuto chvíli a nechá deku utopit, pokazí si celou várku. Kvas obvykle chytne pachuť. V tomto momentě se objednáváme na pálení.
Kvalitu kvasu hlídejte po celou dobu čichem, měl by mít ovocnou vůni. Nesmí mít ani náznak po kyselině octové anebo hnilobném pachu. Po vykvašení je vhodné nádoby uzavřít, aby se kvas nenakazil hmyzem a nenastalo octové kvašení.
Pokud dokážete zabránit přístupu vzduchu, můžete kvas v nízkých teplotách skladovat i několik týdnů, než na vás přijde v pálenici řada.
6. Co s tím kvasem
Počítejte s tím, že ze 100 litrů kvasu bývá asi 10 litrů 50% alkoholu. U švestek to může být o chlup víc, u jablek méně. Podle zákona si můžete pro svou potřebu nechat vypálit 30 litrů 100% alkoholu, tedy 60 litrů 50%.
Pálení obvykle trvá kolem dvou hodin, ve své pálenici se už domluvíte, kdy kvas můžete přivézt a kdy si máte přijet pro hotovou pálenku, jaké lahve doporučují.
