To je ta horší zpráva. Jednatel Základní organizace Českého svazu včelařů v Karlových Varech Vladimír Šrek má i tu lepší. „Předpokládám, že většina včelařů chce pokračovat, takže všichni obnoví své chovy. Pokud bude slušný rok, tak to nakonec nemusí být s medem tak velká hrůza,“ myslí si.
Loni už měli včelaři medu pomálu. Nebylo to kvůli úhynu včel, ale vinou špatného počasí. Letos se proto prodává kilogram až za 170 korun. Pokud se nepodaří chovy obnovit a rozšířit, s poklesem ceny se nedá příliš počítat.
Na varroázu reagovala i krajská státní veterinární správa, která v březnu vydala mimořádná opatření. Všem chovatelům mimo jiné zakázala přemísťování včel a včelstev do doby nařízené vakcinace na rok 2015. Opatření se týkají Karlovarska, Chebska i Sokolovska. Naštěstí se tam nerozšířil včelí mor. A začínající včelaři navíc dostávají finanční podporu od kraje na pořízení nových úlů i včelstev.
„Zaplaťpánbůh za ty dary, včelí mor jsme na Chebsku minimálně tři roky neměli. Varroáza se u nás vyskytuje ohniskově, i když se včelaři starali o včely přímo vzorově. Určité výsledky přináší aplikace kyselinou mravenčí pomocí odpařovačů, které se zakládají do úlů,“ říká předseda chebské organizace svazu včelařů Jan Votruba. Výhoda je podle něj v tom, že si brouk na přírodní kyselinu nemůže zvyknout.
Včelařů přibývá díky grantové politice Karlovarského kraje nejen na Karlovarsku, ale i na Chebsku. A navíc za poslední tři roky klesl chebské základní organizaci věkový průměr z 66 let na necelých 58. To je také dobrá zpráva.
A ta horší? O čtvrtinu méně je včelstev, které likviduje nejen varroáza, ale i velké včelí loupeže. Jan Votruba to zná z vlastní zkušenosti. „Ne všichni včelaři zakrmují na zimu stejně. Když jeden po slabém roku už zakrmil a druhý ještě ne, tak jej včely v okruhu tří kilometrů prostě vyloupí a vyrabují,“ vysvětlil Jan Votruba.
