„Orchideje vytvářejí mnoho různých symbióz s řadou organismů, pro všechny je ale typický úzký vztah s houbami. Semena orchidejí jsou velice malá, připomínají prach, takže obsahují jen minimum zásobních látek. A pro to, aby mohla vyrůst v dospělou rostlinu, potřebují dodat energii a výživu zvenčí,“ vysvětluje Jan Ponert z Přírodovědecké fakulty UK v Praze, který orchidejím naprosto propadl.
V přírodě jsou zdrojem výživy pro mladé orchideje právě houby, které s nimi vytvářejí symbiózu, konkrétně jde o takzvanou orchideoidní mykorhizu. V tomto vztahu vrůstá houbové mycelium dovnitř rostlinných buněk, kde si houba s orchidejí vyměňují různé látky.
Zralé semeno orchideje, klíčící semeno a tři měsíce starý protokorm
„Ze semene orchidejí vyrůstá nejprve takový drobný oválný útvar, takzvaný protokorm. Ten je heterotrofní, což znamená, že se o sebe neumí sám postarat a je plně závislý na symbióze s houbou, jejímž prostřednictvím získává veškeré potřebné látky i energii. V této fázi vlastně orchidej na houbě parazituje. Teprve po delší době, když protokorm nastřádá dostatek zásobních látek, vytvoří první listy a kořeny,“ popisuje biolog boj mladých orchidejí o přežití. Celý proces může trvat měsíce, ale i několik let. Dospělé orchideje už mykorhizní houbu často vůbec nepotřebují a dokážou se živit samy.
V umělých podmínkách je ovšem vypěstování orchidejí společně s houbou velice obtížné. Naštěstí se mu lze vyhnout. „Všechny látky, které mladá orchidej - tedy protokorm - potřebuje získat od houby, pro ni namícháme jako roztok ve vodě. Zpravidla se ještě ztuží agarem, aby držel pohromadě, pak má konzistenci jako puding nebo želatina,“ vysvětluje Ponert. „Takto lze orchidej vypěstovat v laboratorních podmínkách ´in vitro´. Všechny šlechtěné orchideje, které se běžně prodávají v obchodech, byly vypěstovány v laboratoři.“
Pokud prahnete pro praktických informacích, jak o hybridní orchideje pečovat, podívejte se, co radí odborníci v Botanické zahradě hl. m. Prahy:
16. března 2015 |
V přírodě je velice malá šance, že se celý rozmnožovací proces povede a ze semene skutečně vyroste dospělá orchidej. Proto orchideje vytvářejí obrovská množství semen, od tisíců po více než milion z jediného květu.
„K tomu ale také potřebují přenést odpovídající počet pylových zrn, a proto orchideje slepují pyl do hrudek, zvaných brylky. Ty se celé nalepí na opylovače, který se potom musí v dalším květu trefit brylkou přesně na bliznu. To je důvod, proč orchideje vytvářejí tak komplikované květy, které se snaží nasměrovat opylovače do přesné pozice,“ popisuje další zajímavost Ponert.
Nejsou to jen orchideje, každá rostlina je něčím fascinující
Kdo bere živou přírodu jako knihu plnou podobně fascinujících příběhů jednotlivých organismů, má šanci využít letošní celosvětový Den fascinace rostlinami, pořádaný rostlinnými biology. Jeho cílem je upozornit, jak jsou rostliny krásné, zajímavé a užitečné pro člověka.
Skryté příběhy rostlin 2015 |
Součástí akce jsou tři desítky tématických setkání po celé ČR (jejich seznam najdete zde), mezi nimi i akce pořádaná tuto sobotu 16. května odborníky z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy, Ústavu experimentální botaniky Akademie věd ČR a České společnosti experimentální biologie rostlin. Milovníky přírody a vědy zvou do Botanické zahrady Na Slupi, kde jim prozradí skryté příběhy rostlin (podrobnější program zde).
Více se tam dozvíte nejen o výše uvedených orchidejích a pěstování „in vitro“, tedy ve skle (které se zdaleka netýká jen orchidejí). Dozvíte se také, co by se stalo, kdyby se rostliny proměnily v lidi, jak zjistit, které rostliny se proplížily až k vám domů, o čem vyprávějí semena a plody, či jak rostliny získávají cukry od sinic, se kterými kdysi uzavřely výhodné partnerství. Naučíte se také vyčíst z letokruhů nejen stáří stromu, ale i události, které měnily a formovaly naši krajinu, ať už šlo o klimatické změny, požáry, povodně, nebo svahové pohyby.
