První stopy existence strašáků se dají vysledovat ve starověkém Řecku, kde byl takto zobrazován bůh Avistupor. „I v knihách japonské mytologie vystupuje postava boha, který všechno ví, ale nemůže se hnout z místa,“ vypráví sociolog, který je navíc přesvědčen, že lidé do strašáků otiskují kromě praktických užitných vlastností i svá přání, prosby, poselství, možná i vědomé či nevědomé vzkazy svým blízkým.
Za zajímavý proces považuje i jejich postupné vrůstání zpátky do krajiny. Proto je jen fotí, čistě jako pasivní pozorovatel. Jednoho z nich, u jehož stavění se náhodou ocitl, takto sledoval a dokumentoval sedm let.
Novinářku Pavlínu Blahotovou zaujalo téma strašáků po setkání s jejich dvorním fotografem natolik, že se rozhodla čtenáře časopisu Krásný venkov vyzvat, aby svým zahrádkám a polím tyto ochránce vrátili jako součást české krajiny, nafotili je a zaslali do 1. června do soutěže (více zde), která určí Krále Strašáků.
Pokud byste se k těmto tvůrcům chtěli přidat, základní návod najdete ve fotogalerii společně s milou inspirací od těch, kteří si strašáka už vytvořili a pochlubili se s ním. Je evidentní, že fantazii strašáci meze opravdu nekladou.
Nejkrásnější strašák v PrazeOficiální korunovace Krále Strašáka se bude konat na Jahodobraní v sobotu 20. června v poledne, na farmářském trhu na Náměstí Jiřího z Poděbrad v Praze. Chybět nebude ani workshop, kde vám poradí, jak si strašáka vyrobit. |
Při tvorbě můžete využít nejen dřevěnou kulatinu nebo tyče, ale i seno či slámu, provázky, staré oblečení i boty, hrnce, plechovky i CD či DVD. Koneckonců inspirujte se u těch, kteří si svého hlídače rostlin a úrody už vytvořili.
„Postavy v zahradách a na polích mají svou historii stejně jako my. Kromě praktické funkce, kdy strašáci sloužili k ochraně úrody, začali postupně plnit i funkci krajinotvornou. Kreativita hospodářů jim dodala osobitou tvář a příroda si je postupně přizpůsobila k obrazu svému,“ dodává Blahotová, co ji samotnou na mlčenlivých strážcích polí a zahrad tak fascinuje.
