Kito stále ještě pije mléko od své matky Kvídy (o jeho předčasném narození a nejisté prognóze zde), i když i moučné červy svačí s obrovskou chutí. Podle chovatelů s Kvídou o ně u krmítka imitujícího chodbičky termitiště bojuje a vytahuje je svým dlouhým jazýčkem už od svých čtyř měsíců.
Tahle pravidelná hmyzí svačinka ho o desáté dopoledne (jen ve čtvrtek ji hrabáči dostávají v zázemí, protože se jim uklízí expozice) pokaždé pěkně probere, pro každého hrabáče je hmyz lahůdka. Nicméně zatímco Kvída zase rychle zaleze do pelechu a usíná, Kito ještě zhruba půlhodinu šmejdí po expozici, všechno zkoumá a očichává. Včetně chovatelů, na které doráží jako hravé kůzle nebo štěně. Ovšem s nesrovnatelně silnějšími drápy.
Od mámy pije stále, ale konečně mu chutná i kaše pro hrabáče
Délka kojení je u hrabáčů individuální, nicméně chovatelé očekávají, že Kito bude sát mléko klidně do roka a jen tak se ho nevzdá. „V přírodě je délka kojení pro matku limitovaná dostupností potravy, v lidské péči je ale potravy dostatek a kojení bývá delší,“ vysvětluje kurátorka chovu Barbora Dobiášová
Ono těžko srovnávat. Jednak je Kito teprve čtvrtým mládětem v poměrně dlouhé historii chovu, navíc je i podle zkušeností ze zahraničí každý odchov úplně jiný.
„Někde dokrmují mládě uměle více a déle, my se do toho naopak už snažíme nezasahovat - od té doby, co Kito dobře pije od samice,“ dodává kurátorka s tím, že je podstatné, aby se mládě vyvíjelo dobře, i když tak rychle nepřibírá.
Kito ale teď přišel na chuť nejen mámině mléku a pamlskům v podobě moučných červů, ale i speciální kaši pro hrabáče, která je plná bílkovin i minerálních látek. A lze tedy předpokládat, že po ní začne přibírat doslova skokem. „Kaši hrabáči dostávají odpoledne, tak aby ji měli na noc - kdy ji konzumují - co nejčerstvější. Kito ale dostává menší porci k dispozici už od rána, aby si ji mohl dát i přes den, kdy je aktivní a krmí se,“ popisuje kurátorka.
Složení kaše pro hrabáče:Čerstvě uvařená a rozemletá hovězí svalovina, vařená rýže a mrkev, na zahuštění mléko Tatra, ovesné vločky, strouhané jablko, rozmačkaný banán, syrová vejce, sušený hmyz (speciální směs pro hmyzožravé ptáky) a přídavek kvalitních psích granulí. Vše se promíchá a umele na hladkou kaši, která se dobře srká jazykem. |
Speciální hladká kaše je pro hrabáče namíchaná tak, aby maximálně pokrývala jejich potravní nároky . Nahladko je rozmixovaná, aby se jim dobře konzumovala. Protože i když hrabáči zuby mají, nejsou - na rozdíl od jazyka - příliš zvyklí je používat.
Jakmile bude Kito bez problémů přijímat krmnou dávku pro dospělé hrabáče a bude dobře přibírat, bude připravený k odstavení od matky a následně i k odchodu do nového domova. „Hrabáčů se v lidské péči odchová malé množství, proto je náš odchov tak cenný. Logicky je tedy Kito zařazený do plemenné knihy a koordinátorka chovu mu již nový domov vybírá,“ konstatuje kurátorka.
Návštěvníci tak mají ještě během léta šanci vidět jedno z nejbizarnějších mláďat na světě na vlastní oči. Pokud byste se za Kitem a Kvídou vydali, určitě se zastavte i za mládětem mravenečníka ve spodní části zoo. V bizarnosti si s hrabáčem opravdu nezadají (více v článku s videem zde).
Podívejte se, jak byl Kito maličký, když mu byl měsíc a stále ještě neměl vyhráno (o boji chovatelů o jeho přežití více zde):
27. srpna 2015 |
