Zavlažovací systémy pro pokojové květiny nebo venkovní truhlíky existují. Například před časem jsme zkoušeli systém od Gardeny, který má zalévat kytky, když pojedete na dovolenou (více zde).
Podobné systémy mají však jednu společnou nevýhodu. K tomu, aby fungovaly, potřebují elektřinu a často i přívod vody v kohoutku. Což je u mnohých balkonů a teras nedostupné. Během dovolené určitě nenecháte otevřené balkonové dveře, abyste jimi mohli prostrčit prodlužovací šňůru. A drtivá většina balkonů rozhodně venkovní zásuvku nemá.
Jak jsme testovali |
Rakouský systém Tropf Blumat pracuje jinak. Funkci vlhkostních senzorů supluje keramický kužel. Když začne vysychat, vpustí do systému více vody, když kytky zalije, zase se uzavře.
Vodu můžete přivést z vodovodního řadu přes redukční ventil, anebo ho dodáte samospádem z nádoby, kterou pověsíte minimálně půl metru nad rostliny. Pak stačí nádobu jednou za čas naplnit a o víc nic se nemusíte starat. A klidně i obohatit o hnojivo. Samozřejmě nejde jen o dovolenou, ale servis pro všechny, kdo nemají čas nebo sílu myslet na ustavičné zalévání truhlíků, ale zároveň mít své rostlinky v pohodě.
My jsme si na vyzkoušení objednali základní set, který stojí asi 1 200 korun a je schopen „obhospodařit“ tři metry truhlíků. Vyzkoušeli jsme jej na terase, která sice má vývod na vodu, ale chybí mu elektřina. Navíc hadice přivádějící vodu by se musela neustále překračovat, takže je výhodnější využít možnost zavlažování samospádem.
Neměli jsme sice kanystr, jako vidíte na videu, ale pro vyzkoušení jsme našli starou bednu na hračky z IKEA, kterou jsme přivázali k zábradlí. A museli ji nakonec vyztužit drátem, protože by plast zřejmě nevydržel tlak nalité vody. Výsledek sice vypadá poněkud divoce, ale kdo by chtěl systém nainstalovat natrvalo, určitě najde estetičtější řešení.
Podle návodu jsme nechali keramické kužely hodinu ponořené ve vodě a naplnili vodou. Pak je dobré pořádně prolít záhony a zastrčit kužele k rostlinám tak, aby konec silikonové trubičky (kapací systém) mířil k rostlině. Jednotlivé trubičky jsou propojené T spojkou, na poslední kus je potřeba připevnit L spojku, která soustavu uzavírá. Po propojení systému pak už jen stačí naplnit zásobník vodou.
Zavlažovací systém je pak třeba seřídit. Kolečkem se točí tak, aby z trubičky netekla voda, musí zbýt jen ta poslední kapka. A pak sledujete, co se bude dít. Když je vody hodně, můžete kolečko přitáhnout a naopak. Je to výhodné v tom, že si tak dávkujete závlahu podle typu rostliny. Například rajčata budou určitě potřebovat víc vláhy než keříček tymiánu.
Vlevo rajčata, která potřebují více zalévat, vpravo tymián, který je skromnější.
Celé seřízení do optima nám trvalo několik dní pozorování, než jsme si dokázali správně nadávkovat množství vody. Ale když tohle máte hotové, máte po starosti během celého léta. Stačí jen jednou za čas doplnit nádobu. Ještě kdyby tak někdo vynalezl systém, který by dokázal květináče sám vyplet.
Podívejte se na video, kde je celý systém zavlažování a kde se ukazují i další části, kterými lze základní sestavu obměňovat a doplňovat. Třeba systém pro domácí květiny, digitální vlhkoměr nebo systém kapačů, které podstatně rozšíří možnosti i pro velké plochy, například ve skleníku.
Pozor: dbejte vždy, aby bylo v zásobníku dost vody. Jakmile systém vyschne, musíte začít od začátku. Keramické sondy znovu namočit a naplnit, aby se nastartovala rovnováha vodního systému.
