V zátoce Flinders Bay, tedy v tradiční velrybářské oblasti, kde mají pozorovatelé mořských savců ideální podmínky, se vědci vybavení tou nejmodernější technikou snaží odhalit některé záhady, jež velryby stále obklopují. Ty nejmodernější a nejcitlivější přístroje - které tým využívá ve spolupráci s kolegy z dánské Aarhus University - zaznamenávají pohyb velryb, jejich tělesnou kondici, kojení mláďat, ale i akustickou komunikaci a okolní zvuky. Dříve nebyl tak detailní výzkum možný.
Vědci chtějí na základě vyhodnocení materiálu sesbíraného v oblasti za tuto sezonu - tedy od letošního ledna do září - například zjistit, nakolik člověk svou činností ovlivňuje vzorce chování velryb, včetně četnosti kojení mláďat. „Zjištění plynoucí z této studie budou mít široký dosah, protože do detailů mapuje způsob života jednoho z největších zvířat na Zemi,“ je přesvědčen profesor Lars Bejder.
Podle něj se stále málo, na základě čeho si velryby vybírají vhodné místo k rozmnožování či k porodu mláďat a nakolik má na to vliv zvýšení lodní dopravy, mořský cestovní ruch či rekreační aktivity. „Naším cílem je nejen poznání životní strategie těchto úžasných zvířat. Z výsledků by měla vycházet například opatření v průmyslových odvětvích, abychom velrybám zajistili zachování potřebných životních podmínek,“ řekl profesor Bejder.
Ze záznamu bílého mláděte jsou vědci dvojnásob nadšeni. „Je to úžasná podívaná,“ řekl profesor Bejder. Současně uvedl, že kolegové z perthské Curtin University zjistili, že bílé se rodí jen zhruba každé dvacáté mládě velryb jižních.
Drony sbírají cenné informace o jednotlivých velrybách
Bezpilotní drony výzkumníkům v jejich práci každopádně úžasně pomáhají. Sbírají cenné videozáznamy a fotografie, které jim umožňují neinvazivní změření těla zvířat a vyhodnocení jejich stavu. „Umožňuje nám to zkoumat důležité aspekty jejich zdraví a reprodukce, včetně tempa růstu mláďat ve vztahu ke stavu jejich matek,“ konstatuje doktor Fredrik Christiansen, další z výzkumníků.
A nejen to. Bonusem navíc je, že díky záběrům z dronů mohou vědci identifikovat jednotlivá zvířata na základě vzorů, které na bílých částech jejich těla vytvářejí takzvané velrybí vši. Korýši, jejichž kolonie čítající i tisíce jedinců, jsou na každé velrybě pevně přichycení drápky a živí se jejich odumřelou kůží.
