Celou sbírku chce prodat ještě letos, v aukci tak mohou zájemci koupit i jeho nejcennější kus - světle zelenou, rakouskou známku s obráceným přetiskem Pošta československá 1919.
Na světě je znám pouze jediný kus, Pytlíček ji ve své sbírce má od roku 1996, kdy mu ji prodali potomci advokáta Františka Sobotky, jemuž ji v roce 1959 neoprávněně zabavili komunisté. Pytlíček za ni tehdy zaplatil tři miliony korun, její vyvolávací cena teď bude minimálně o dva miliony vyšší.
„Asi před patnácti lety mi za ni v Americe nabízeli milion dolarů, při tehdejším kurzu sedmnácti korun to vycházelo na sedmnáct milionů korun. Jenže jsem se ji nechtěl zbavit, ještě jsem do toho zkrátka nedozrál, a také jsem nechtěl, aby tato známka skončila někde v Americe. Budu rád, pokud si ji koupí někdo z Čech,“ prohlásil Ludvík Pytlíček.
Sbírku tvoří od devatenácti let
Čtyřiasedmdesátiletý sběratel začal svou sbírku tvořit v devatenácti letech, známky ho ale začaly zajímat už v dětství. V roce 1955 se se svým otcem dostal na světovou výstavu v Praze, kde viděl zlaté exponáty a zaujalo ho, že za ně dostávají sběratelé medaile.
„Moji rodiče byli živnostníci, a protože tatínek byl chytrý, dokázal peníze ještě před měnovou reformou v roce 1953 dobře uložit. Měl jsem tak hotovost do začátku, což mi hodně situaci usnadnilo. Za komunistů jsem musel říkat, že jsem sbírku zdědil po rodičích, přitom to nebyla pravda, tatínek sbíral pouze mince, se známkami jsem začal až já,“ vzpomíná sběratel.
Nejdříve ho zaujaly rakouské známky, ale brzy poznal, že v nich je konkurence velká a bude se jen těžko prosazovat. Proto svou pozornost upřel směrem k československým exponátům. Pomohly mu jeho píle i štěstí a i díky tomu vybudoval největší sbírku československých známek na světě.
Oběd s královnou Alžbětou
Tím se dostal do povědomí elitního klubu sběratelů rarit Club 100 de Monte Carlo de 1 Elité de la Philatelie. V něm je kromě osmdesáti filatelistů také dvacet muzeí.
Prezidentem je monacký princ Albert, čestným předsedou britská královna Alžběta. Sběratelé tu mohou jednou za dva roky vystavit pouze jedinou věc, za niž pak obdrží medaili. Pytlíček ji má, a to právě za známku s převráceným přetiskem.
„Za svůj život jsem se díky známkám setkal s mnoha osobnostmi, přijal mě princ Albert, japonský císař i švédský král a obědval jsem dokonce i s královnou Alžbětou. Tu jsem kdysi požádal o výměnu některých známek, ale odpověděla mi, že známky nevyměňuje. Nicméně jako satisfakci mě pozvala, abych si její sbírku prohlédl,“ dodal s úsměvem.
Se svou sbírkou československých známek od roku 1918 do roku 1939 objel celý svět a získal za ni dohromady dvacet medailí. Jak sám říká, užil si s ní dost. I proto se rozhodl pro její prodej. Druhým důvodem je i fakt, že ani jedno z jeho pěti dětí nemá o filatelii zájem.
Masaryk se bude dražit za milion
Do nedělní aukce šlo asi 400 položek, a to jak známky, tak i pohlednice, telegramy nebo dopisní obálky. Nejvyšší částku, dva miliony korun, vynesl prodej devíti spojených známek s chybným nápisem Magyar Posta z roku 1919.
Zbytek sbírky chce její majitel rozprodat do konce roku. Nabízet v ní bude například unikátní čtyřblok s prezidentem Masarykem. Bude se dražit asi za milion korun.
S filatelií ale Pytlíček rozhodně nekončí. Pokračuje ve sbírání československých známek od roku 1945 do roku 1992 a rovněž vlastní velkou sbírku staroněmeckých států.
„Vždycky se najde ještě něco, co mě nadchne a co bych chtěl mít. Filatelie už je taková, pokaždé vám bude něco scházet,“ zdůraznil sběratel, který pracuje ještě coby znalec a známky už ocenil více než pěti set lidem.
„Pamatuji si na jednoho majitele z Prahy, ke kterému jsem jezdil asi týden. Myslel si, že jeho sbírka známek má hodnotu maximálně sto tisíc a nakonec za ni utržil šest milionů,“ uzavřel.
