Zájem o zahrádkářské kolonie neupadá, naopak je problém ji sehnat

Zahrádkaření ve městech už není doménou starší generace - přibývá mladých rodin s dětmi, které zahrádky využívání k pěstování ovoce i zeleniny, ale i k rekreaci. Současně se mnohé kolonie obávají, že jejich pozemky zaberou silnice, sportovní areály či byty, vyplývá z ankety ČTK v krajích.

Zahrádkářská kolonie Malina na Kraví hoře by podle návrhu baseballové Techniky Brno musela ustoupit novému tréninkovému hřišti. | foto: Marie Stránská, MAFRA

„V posledních letech roste podle oslovených členů Českého zahrádkářského svazu zájem mladých rodin, které chtějí hospodařit na vlastním. Souvisí to se zdravým životním stylem a touhou být blíž přírodě,“ říká předseda Českého svazu zahrádkářů (ČSZ) pro Brno-město Martin Říha. V každé osadě v Brně je pořadník, ve kterém lidé čekají, až se pro ně zahrada uvolní.

Tradice zahrádkaření

Tradice zahrádkaření vznikla v ČR před druhou světovou válkou. Před rokem 1989 bylo v zemi přes 400 000 členů, v 90. letech na 350 000 lidí, nyní svaz uvádí asi 160 000 členů. Řada dalších, které zahrádky využívají, nejsou registrovaní.

Část mladých bere zahradu jen jako odpočinkové místo, kde má jen trávník, gril, bazén a jehličnany, většina si chce ale něco vypěstovat. Na řadě míst je také čím dál víc lidí, kteří zahrádkářské chatky využívají k trvalému bydlení.

Řadu zahrádkářských kolonií v Praze ohrožuje připravovaný nový územní plán. Další mohou zaniknout kvůli pokračujícím restitucím. Zatímco Institut plánování a rozvoje, který plán připravuje, by kolonie raději viděl na okrajích města, podle Českého zahrádkářského svazu je důležité je zachovat i v širším centru. Jsou totiž zdrojem kyslíku, protihlukovou bariérou a město ochlazují.

Podobné problémy mají i v dalších velkých městech. Například v Brně jsou podle zahrádkářů developerské tlaky silné, řada osad už kvůli tomu zanikla a řada jich je zpustlých a na výstavbu bytových domů se čeká.

Některé kolonie zahrádkáři využívají i k sezonnímu bydlení. Týká se to především lokalit, které jsou v dosahu inženýrských sítí, a stavby na zahrádkách tak lze k bydlení uzpůsobit. Ne všechna města to ale umožňují, například středočeské Poděbrady.

Postupem let se změnil i charakter využití pozemků. Zatímco v minulosti se na nich hlavně pěstovala zelenina a další plodiny, dnes stále víc slouží k rekreaci. Mnohé zahrádky se změnily ve stavební parcely a vyrostly na nich rodinné domy, aniž tomu sousedé nebo svaz dokázali zabránit.

Levnější alternativou vlastních zahrádek jsou hlavně ve velkých městech stále populárnější komunitní zahrady, kde si lidé pronajímají záhony (čtěte například zde).