Na analýze pracoval tým vědců z Muzea Victoria v Melbourne. Posloužil jim zejména nález z roku 2016, kdy archeologové u jižního pobřeží australského státu Victoria objevili kus zubu prehistorické velryby. Zub patřil asi tři metry dlouhému exempláři druhu Janjucetus, který dorůstal délky až tří metrů a ve světových oceánech plaval asi před 25 miliony let.
Část zubu vědci převedli do prostorového počítačového modelu. Chybějící kusy domodelovali. Finální podoba je překvapila. „Jejich zuby byly jasně stavěny na to, aby dokázaly projet masem. Připomínají spíše zuby velkých koček a psovitých šelem. Zuby Janjucetuse bych porovnal například se lvem, což překvapilo nejen mě,“ prozradil serveru The Guardian paleontolog Erich Fitzgerald.
Předpokládaná podoba druhu Janjucetus.
Nové zjištění zpochybňuje dosavadní teorie o tom, že zuby prehistorických kytovců byly podobné těm u jejich soudobých následovníků. U nich se označují jako kostice. Ty neslouží ke kousání potravy, ale filtraci mořské vody, ze které velryba získává takzvaný kril. Ten se skládá převážně z malých korýšů a planktonu. Označení pro tuto drobnou potravu pochází z norštiny, ve které označuje obsah žaludku velryb.
Popření jedné z teorií Darwina?
Australští výzkumníci rozporují také teorii o lineárním vývoji zubů velryb, se kterou už Charles Darwin ve své knize O původu druhů. Ve svém textu Darwin uváděl, že u velryby grónské se takzvané kostice vyvinuly přirozenými a postupnými kroky ze zubů jejího dávného předchůdce.
Modrá velryba s mládětem. Vzácné záběry z oceánu |
Australská studie, kterou ve středu publikoval magazín Biology Letters však uvádí, že prehistorické velryby nejprve o zuby úplně přišly a až následně se u nich začaly vyvíjet kostice. „Začaly jako predátoři, pak potravu polykaly vcelku a až následně ji začaly filtrovat. Nikdy nepoužívaly zuby jako mezičlánek při přechodu od kousání potravy k její filtraci,“ uvedl Fitzgerald
V dobách, kdy se u velryb začaly vyvíjet kostice, začal tento druh také výrazně růst, píše AFP. Do velikosti plejtváka obrovského dorostly až relativně nedávno – před třemi miliony lety. „Takzvaní kosticovci (podřád kytovců), navzdory tomu, že nyní reprezentují jedny z největších zvířecích druhů na Zemi, měli poněkud skromnější začátky,“ dodává Fitzgerald
