Bílý koníček, chlouba třeboňského náměstí, přivítal štáb pořadu Ano, šéfe! v čele se Zdeňkem Pohlreichem hodně zanedbaný a omšelý, ovšem s bizarní nabídkou únikové hry Uteč vodníkovi. Není divu, že zkušený restauratér a šéfkuchař v jedné osobě pojal podezření, že mladý majitel nedělá, co by měl.
A to mu hotelové školy - tedy vzdělání v oboru - zaplatil děda, který mu v roce 2011 odkázal rodinné stříbro: hotel s restaurací, provozovaný údajně už od roku 1715. Šéfa tu irituje už nevymalované podloubí či zahrádka olepená cedulemi, že Bílý koníček nabízí hotelové služby. „Myslím, že je vysoká pravděpodobnost, že je to evidentní,“ nešetří majitele, který má podle něj spoustu řečí, co by jak chtěl, ale ve skutečně se na všechno vykašlal a nechá hotel s restaurací přežívat z podstaty. A zachraňovat ho má někdo jiný.
O okamžiky, kdy to mezi Pohlreichem a majitelem hotelu jiskří, není v tomto premiérovém díle Ano, šéfe - který Prima odvysílala v pondělí večer - opravdu nouze. Stačí se podívat na úvodní video, dlouho se nikomu nepodařilo šéfa tak rozčílit. Přesto se snaží pomoci. V samotném finále, po návratu do Třeboně za několik týdnů, dá ale majiteli jasně najevo, že nemá rád vypočítavost. Nicméně nahlédněme do kuchyně, o kterou tu běží.
Nemusíte mít odbornou školu, abyste rádi a dobře vařili
V kuchyni Bílého koníčka kmitá mladý kuchař, kterému to sice jde od ruky, ale posílá dál jídlo bez chuti. Vaří pod vedením šéfkuchařky v podání restaurátorky, která mj. pracovala řadu let ve zdravotnictví a pak jako pomocná síla v kuchyni, která postupně začala i vařit. Paradoxně právě tato dáma asi jako jediná šéfa přesvědčí, že chce svou práci dělat dobře, někam ji posunout a dát hostům opravdu dobře najíst.
A tak jí šéf umí pochválit domácí lečo, které by se ale podle něj z ryze estetických důvodů v restauraci prostě podávat nemělo. A je ochoten se v její kuchyni rozdat, jen aby vnesl do rybího jídelníčku jihočeského Bílého koníčka trochu lehkosti a svěží chuti. Za což je paní Pavlína šťastná.
Ukázka toho, co a jak by radil vařit u Bílého koníčka Zdeněk Pohlreich. Úplně vpravo šéf ochutnává nové menu při svém návratu do Třeboně (vlevo majitel hotelu).
A tak je tu naučí připravovat čerstvé křepelky vcelku (které je nutné rozevřít na straně od páteře, ne od prsou, a páteř odříznout), k tomu jednoduchou pikantní rajčatovou salsu (recept na salsa verde od Pohlreicha najdete zde), prostě chuť ve španělském stylu. Vedle toho jehněčí kotletky, rybu obalovanou v těstíčku i krkovičku s zeleninovou omáčkou. Šéfkuchařka Pavlína září.
Když se za pár týdnů šéf vrátí na místo činu, je šťastný za vcelku běžné, ale čerstvé a dobře ochucené jídlo. Za něj je to na hvězdu. Ale jen pro šéfku kuchyně. Podniku jako takovému ji dávat nechce. Přijde mu nefér, že Bílého koníčka našel v prodejní nabídce realitní kanceláře, přesto mu majitel pořád tvrdí, jak mu na rodinném podniku záleží. Nahlédnutí do katastru prozrazuje, že ho zatím neprodal. Ale jen čas ukáže, nakolik vážně to Ondřej Pech s provozováním rodinného hotelu myslí.
