„Náš Cech domácích pivovarníků udělal anketu mezi domovarníky v zahraničí a zjistil, že situace v ČR je naprosto nejhorší z rozvinutého světa. Lépe než čeští domovarníci jsou na tom dokonce i ti turečtí v zemi převážně muslimské, kteří smějí uvařit 350 litrů za rok,“ říká předseda cechu Radek Michel. Podle jeho slov mají lepší situaci i Němci, byť je jejich limit také přísný. „Mohou ho překročit a za překročení zaplatit nějaký poplatek. Pokud český domovarník překročí limit, tak se vlastně stává kriminálníkem, protože není žádná zákonná možnost legalizace většího množství uvařeného piva,“ dodává Michel.
Argumentuje tím, že se 200 litrů za rok může zdát dost, ale situace mezi domácími vařiči piva je jiná. „Když doma uvaříte pivo, tak ho sám nevypijete. Zvete kamarády, účastníte se soutěží, kam kromě soutěžních vzorků vozíte pivo na ochutnávku ostatním účastníkům,“ argumentuje.
Cech proto v petici požaduje změnu limitu – buď jeho navýšení na 2 000 litrů, jako to mají vinaři, nebo jeho úplné zrušení, protože na rozdíl od vinařů nesmějí pivo prodávat a ani to nepožadují. „Celý zákon (§ 80 odst. 1 zákona č. 353/2003 Sb.) v současné podobě je naprosto hloupý a nesmyslný a téměř také nerealizovatelný. Protože jediná možnost, jak dokázat domovarníkovi překročení zákona je, že u něj celníci najdou při kontrole víc jak 200 litrů piva. Cech nicméně zaujímá stanovisko, že ať je zákon napsaný jakkoli hloupě, tak ho budeme dodržovat. Ale nemůžeme se s jeho zněním smířit, proto požadujeme jeho úpravu,“ vysvětluje předseda cechu.
13. září 2016 |
Podle odpůrců zvyšování limitu domovarníci prodávají nelegálně vyrobené pivo, což je podle cechu nefér argumentace. Lidi, kteří překračují zákon a vyrábějí a prodávají pivo nelegálně, podle nich nelze považovat za domovarníky a jsou možnosti, jak tyto výrobce postihnout bez toho, aby tím trpěli všichni, co si vaří pivo doma jako zálibu.