„Z těch nejznámějších zelenin jsou to hlavně papriky, protože by to jinak nestihly, ale patří k nim i například celer,“ popisuje Jaroslav Čuba, šéf zahradníků ze Střední odborné školy Jarov. Proto doporučuje začít už v únoru.
Staří zahradníci pro výsev používali dřevěné lísky, kdo počítá s tím, že bude vysévat doma za oknem, asi si nebude chtít byt obložit takovými pomůckami. „Do bytu bych považoval za ideální použít plastové vaničky, v jakých v samoobsluze kupujeme maso. Můžete tam použít vyšší vrstvu substrátu, který jen tak rychle nevyschne a objemově se to dá v domácnosti lépe přežít,“ doporučuje.
Rostlinám pomáhá přežít chytrá houba
Rozhodně nedoporučuje používat na vysévání zeleniny zeminu, kterou vykopnete někde ze záhonu nebo kompostu.
„Zpravidla je to zemina, která je kontaminovaná různými chorobami a škůdci. Existují sice metody, jak lze tuto zeminu desinfikovat, ale pro běžného uživatele je daleko snazší koupit si pytlík výsevového substrátu.
Většinou to bývá prosátá rašelina obohacená živinami. Navíc tam bývá přidaná takzvaná chytrá houba, která působí proti rostlinným patogenům. Bývá to trichoderma harzianum. „V podstatě substrát obsadí a nedovolí se rozšířit ostatním patogenním houbám, takže klíčící rostlinky jsou chráněné a nedochází k jejich úhynu,“ popisuje Čuba.
Klíčové je teplo
Každá ze zelenin se seje jinak: některé klíčí na světle, některé ne, ale tuto informaci obvykle najdete na sáčku se semeny. Ale zásadní chybu nikdo neudělá, když semena jemně zasype substrátem, ale jen do výšky průměru semínka.
Alternativy
|
Existují dva systémy výsevu: takzvaně naširoko, kdy se semínka ze sáčku rovnoměrně „rozpráší“ na upravený substrát, anebo je možné dát si s tím více práce a semínka ručně jedno po druhém rozmístit dále od sebe. Což dá sice více práce, ale klíčící se rostliny si méně konkurují a jsou silnější.
Pro klíčení je ideální teplota alespoň 20 °C, což lze dobře splnit na okenním parapetu vzhledem k tomu, že dnes už bývají okna dobře izolovaná. Rozhoně se nedoporučuje stavět misky se zasetými semeny přímo na radiátor, protože by se substrát „upekl“ a semena by zahynula. Pokud už volíte radiátor, tak pod misky položte kousek prkna nebo desku z polystyrénu.
Když už máte zaseto, je vhodné alespoň z počátku vaničku uzavřít potravinářskou fólií, která pomůže udržet v substrátu vlhkost. Jakmile ze semínek vyrostou dva děložní lístky, je vhodné fólii sundat, aby se rostlinka začala adaptovat na normální podmínky.
Vanička se semeny by měla mít na dně otvory, ze kterých může vytékat přebytečná voda a ideálně by měla stát v podmisce, ze které se spodem zalévá. „Kdybyste zalévali horem, splavili byste semena. Pokud shora, tak jedině rozprašovačem,“ upozorňuje učitel.
Obvykle nakonec trvá podle druhu zeleniny a podmínek zhruba pět až 14 dnů, než rostliny vyklíčí.
Pak už se může přepichovat
Jakmile se objeví dva pravé lístky, je možné začít rostliny přepichovat do sadbovačů, klidně můžete použít třeba i kelímky od jogurtů. Tady se už použije pěstební substrát, který bývá o něco hrubší než výsevový. V tomto stavu se udržují rostliny až do doby, kdy je možné přesadit je do skleníku nebo ven, což bývá až někdy po 15. květnu.
Proto odborník varuje před předčasným výsevem rostlin, které nemají tak dlouhou vegetační dobu, protože v bytě obecně nejsou tak dobré podmínky jako venku. I když se na první pohled zdá, že na okenním parapetu je světla dost, rostliny mají tendenci se příliš vytahovat a slábnout.
Z toho vyplývá, že pokoušet se pěstovat zeleninu přímo v bytě je nesmysl, minimálně balkon je potřeba. A i tam je třeba volit větší nádoby, protože v květináči nemá rostlina takové podmínky a tolik živin jako přímo v záhonu. „Třeba některé feferonky se pěstují i jako pokojové kytky a pár plodů vyroste. Ale pokud vám jde o úrodu, v bytě je pro tento účel nikdy nevypěstujete,“ říká zahradník.
