Když už zvíře investuje energii do toho, aby vyrobilo prudký a často i smrtící jed, musí se i snažit, aby to všichni kolem věděli. A tak si tato zvířata vyvinula kromě toxinů i pestré barvy, které ostatní varují. U žab to platí prakticky vždy: jakmile je žába barevná, je jedovatá.
Patří mezi ně například pralesnička strašná, azurová i dvoubarevná a mnohé další druhy, které chová Václav Pavlíček, jenž se tomuto koníčku věnuje už asi deset let. V pražském činžáku chová asi tři sta kusů žab padesáti různých druhů. Mezi nejpozoruhodnější považuje žáby typu glass frog. Jsou v podstatě průhledné, takže jsou vidět jejich vnitřnosti a když jsou oplodněné, můžete pozorovat i jejich vajíčka.
Chov není nijak obtížný, základem je terárium o průřezu alespoň 30×30 centimetrů, kde se udržuje teplota kolem 25 stupňů a vlhkost kolem 70 %. Pro začínajícího chovatele je nejobtížnější zajistit žábám dostatek potravy, protože pralesničky nedokážou spolknout větší sousta než dva až tři milimetry. Pavlíček je proto krmí octomilkami nebo stínkami.
Pralesničky jsou považovány za nejjedovatější obojživelníky planety. Na pokožce se jim tvoří jed batracotoxin, který produkují v důsledku konzumace termitů. A jed je to velmi silný – síla se liší podle jednotlivých druhů, ale ty nejobávanější by dokázaly usmrtit pět až šest dospělých lidí.
Právě podle toho získala svůj název pralesnička strašná, z jejíhož jedu si vyráběli šípy indiáni. Je ovšem pravda, že při chovu v zajetí žáby svoji toxicitu rychle ztrácejí. Je to dáno jiným složením stravy oproti životu v původním prostředí.
Pro budoucí chovatele je důležitá i cena. Běžnou žabku lze koupit i za stokorunu, ale chovatel jedním dechem upozorňuje, že pro vážné zájemce, kteří touží po vzácných druzích, se může cena vyšplhat i na tisíc eur za kus.
Při chovu je třeba dodržovat i legislativu CITES, která kontroluje dovoz nepůvodních druhů do Evropské unie. „V praxi to znamená, že při koupi každé žáby dostanete dokument, kde dostane registrační číslo a přesný popis k identifikaci,“ popisuje chovatel.
A na závěr přidává zajímavost: pohádky, kdy princ políbí ropuchu a spatří krásnou princeznu, jsou založeny na reálném základě. Kůže některých žab obsahují halucinogenní látky, která mohou takto zapůsobit na lidský mozek. Ovšem netýká se to jihoamerických pralesniček, ale podle něj obyčejné české ropuchy obecné. Pralesničky se chovají opravdu jenom pro radost kvůli jejich nádhernému zbarvení.