Díky tisícovkám dobrovolníků (zatím jich výsledky svých pozorování webu krmitka.birdlife.cz poskytlo více než 13 tisíc) tak získá Česká společnost ornitologická důležité údaje o ptácích, kteří u nás zimují.
Účastníci při hodinovém pozorování zapisovali vždy nejvyšší počet současně spatřených jedinců každého druhu. „Podle průběžných výsledků je zatím na prvním místě pozorovaných ptáků sýkora koňadra, kterou následují vrabec polní a vrabec domácí,“ uvedla již 6. ledna koordinátorka sčítání Dita Hořáková a přes přibývající další a další zapsaná pozorování se druhy uvelebené na těchto pozicích zatím nezměnily.
Jen v Praze vystřídal vrabce polního na druhém místě žebříčku typicky městský pták holub domácí a posunul ho na třetí pozici.
Průběžně zapisované výsledky lze sledovat online, po 15. lednu začnou ornitologové data vyhodnocovat, finální výsledky by měli mít na přelomu ledna a února.
Krmítko pořiďte i veverkám  |
„Těší nás, že se do sčítání zapojilo tolik účastníků a všem velmi děkujeme. Právě dobrovolná účast veřejnosti je jedinou možností, jak získávat potřebné údaje z rozsáhlého území,“ vysvětlila Hořáková.
Prvním ročníkem sčítání ptáků na krmítku tak Česká společnost ornitologická zahájila dlouhodobý program, jenž díky spolupráci s veřejností vyjasní, kteří ptáci u nás zimují. „Časem, v horizontu několika let, získáme přehled, jací ptáci ubývají a přibývají, a také zjistíme, jaké prostředí nejraději využívají. Díky mezinárodní spolupráci budeme moci srovnat výsledky i se zahraničím,“ vysvětlila přínos koordinátorka sčítání.
Sčítání potvrdilo i pokles stavu kosů, vědci žádají o pomoc
Již tradiční vánoční pozorování krmítek v rámci projektu Živá zahrada potvrdilo předpokládaný pokles stavu kosů, které loni pravděpodobně zdecimoval výskyt viru Usutu.
Jak může veřejnost pomoci při výzkumu viru Usutu?Vědcům spolupracujícím na výzkumu viru Usutu pomůže, pokud jim veřejnost nahlásí jakýkoliv nález uhynulých kosů, ježků nebo veverek v městských a příměstských oblastech Prahy, Brna a Českých Budějovic. Veškeré kontakty jsou k dispozici na webových stránkách projektu.   V rámci výzkumu vědci získávají potřebná data i odběrem krve u odchycených kosů, kteří jsou po odběru opět vypuštěni. Usutu je komáry přenášený ptačí virus, jenž může nakazit i člověka, infekce u něj ovšem většinou probíhá zcela bez příznaků nebo má lehkou formu (teplota, únava, někdy vyrážka či žloutenka). U pacientů s oslabenou imunitou však může způsobit vážnou infekci centrálního nervového systému. Virus Usutu patří spolu s virem klíšťové encefalitidy, žluté zimnice či horečky Západního Nilu do společné čeledi Flaviviridae. V České republice, konkrétně v Brně, byl tento virus zachycen výzkumníky Ústavu biologie obratlovců AV ČR již v roce 2011 a 2012, také u uhynulých kosů. |
Ve většině případů se na koloběh viru Usutu v dané oblasti přišlo díky zapojení veřejnosti, která na podezřelé úhyny upozornila (zejména právě u kosů), a výzkumníci tak získali potřebný materiál pro zjištění přítomnosti viru.
„Podobná situace se může opakovat, a to i u dalších členovci přenášených patogenů,” uvedl Jan Votýpka z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy, jejíž vědci sledují výskyt onemocnění přenášených (zejména klíšťaty a komáry) ze zvířete na člověka v městském prostředí spolu s kolegy z Veterinární a farmaceutické univerzity v Brně a Parazitologického ústavu Biologického centra AV ČR.
Díky vzájemné spolupráci se jim v rámci společného výzkumného projektu podařilo molekulárními metodami prokázat, že jde o různé genetické linie. „Zatímco kmeny viru detekované v Praze jsou příbuzné virům zachyceným v Německu, Belgii a Francii, v Brně byly prokázány kmeny geneticky podobné vzorkům z Rakouska a Maďarska,“ upřesnil virolog Václav Hönig z Parazitologického ústavu Biologického centra AV ČR.
26. listopadu 2018 |
Virus Usutu byl poprvé izolován v 50. letech minulého století v Africe, odkud se následně několikrát rozšířil do Evropy, kde způsobil rozsáhlé lokální vymírání v populacích kosů. To se stalo v minulém desetiletí například v Německu, Nizozemsku, Španělsku, Itálii, Rakousku či Maďarsku, přesto dosud nikdy rozšíření viru nezpůsobilo vyhynutí konkrétního druhu ptáka, a to ani na lokální úrovni.
