Podnětem k hledání náhrady drahého másla byla soutěž vypsaná v polovině 19. století francouzským císařem Napoleonem III., Bonapartovým synovcem.
Panovník usiloval o snížení státních výdajů, čemuž měla napomoci i levnější a trvanlivější náhražka másla pro námořníky. Hovězího tuku bylo dost.
Císařský požadavek nejlépe splnil lékárník Mege-Mouriés. Novátor přitom musel vycházet z nutnosti použít hovězí lůj, neboť to byl tehdy jediný známý tuk, který měl při pokojové teplotě polotuhou, máslu podobnou konzistenci.
Dnešní nabídka margarínů
O více než 30 let později se podařilo objevit princip ztužování rostlinných olejů a lůj mohl být při výrobě margarínu nahrazen olejem rostlinného původu.
Později byl margarín obohacován vitaminy A a D a stále více začal připomínat máslo svým vzhledem i barvou. Test současných margarínů, tedy náhražek másla, které na našem trhu přežily až do dnešní doby, najdete v článku zde.
