WHO vychází ze studie – první na toto téma – která zkoumala vodu z vodovodů i tu balenou v PET lahvích. „Na základě této studie se domníváme, že zdravotní rizika pro spotřebitele po celém světě jsou nízká,“ uvedl výzkumník Bruce Gordon z WHO. Každý člověk sní ročně nejméně 50 tisíc mikročástic plastů a stejné množství jich také vdechne.
Vědci sdělili, že plastové částice sice putují do zažívacího traktu lidí, ale pokud jsou větší než 150 mikrometrů, člověk je v zásadě nevstřebává. Jen projdou tělem. V omezené míře probíhá jen vstřebávání ještě menších částic.
U nejmenších nanočástic je patrně vstřebávání výraznější, ale chybějí studie, které by poskytly přesnější obrázek. Jsou potřeba další výzkumy, říkají vědci.
Badatelé z WHO přesto varují, aby nikdo nebezpečí vyplývající z mikroplastů nepodceňoval. Pokud by jich i v budoucnosti přibývalo dosavadním tempem, mohly by už představovat vážné riziko. Mikroplasty, definované jako částice menší než pět milimetrů, by pak mohly ohrozit světové vodní ekosystémy s velmi vážnými dopady na zdraví lidí.
„Musíme zastavit rostoucí míru plastového znečištění ve světě,“ varovala Maria Neirová, ředitelka odboru WHO pro veřejné zdraví a životní prostředí.
Uklidňující nová studie by podle ní také neměla utlumit snahu o co nejlepší čištění užitkové vody, kterým je možné odstranit až 90 procent škodlivých mikročástic.
Mikroplasty máme také v českých řekách, ukázala analýza Greenpeace |
Proto vědci doporučují soustředit se na již známá rizika. Pokud se bude voda rutinně čistit od fekálií a škodlivých chemikálií, většinou se přitom odfiltrují i mikroplasty. Podle WHO ale nyní postrádá správně prováděné čištění vody většina světové populace.
„Dvě miliardy lidí pijí kontaminovanou vodu, to způsobuje zhruba milion úmrtí ročně. Na to bychom se měli především zaměřit,“ uvedl Gordon.
Voda v PET lahvích obsahuje víc mikroplastů
První studie zkoumající dopady mikroplastů na zdraví lidí přinesla podle vědců zejména zjištění, že naše poznatky v této oblasti jsou stále velmi chabé. Výzkum je tedy teprve v plenkách.
Kohoutková voda v zahraničí je plná mikroplastů. U nás se to neměří |
Z některých statistik už ale například vyplynulo, že balená voda v PET lahvích obsahuje větší množství mikroplastů než voda z kohoutku. Jenže nikdo nedokáže vysvětlit, proč to tak je, zda za to může být odpovědný plastový obal balené vody.
Dopadům mikroplastového zamoření se neubrání žádný kout planety. Drobné částečky jsou nasávány do zemské atmosféry a pak se dostanou i do těch nejodlehlejších regionů i na dno oceánů.
