Loňské, historicky první sčítání ukázalo, že se u nás opět objevují hejna vrabců, a výrazně se to projevilo na prvních třech příčkách: nejpočetnějším druhem na našich krmítkách byla sýkora koňadra, druhým nejpočetnějším vrabec polní a třetím vrabec domácí. Čtvrtá skončila sýkora modřinka.
Letošní výsledky, na kterých se podílelo o třetinu více dobrovolníků než loni, jsou v tomto směru na prvních čtyřech příčkách stejné. A sýkora koňadra ve statistikách druhého ročníku sčítání ptáků potvrdila, že je absolutní královnou českých krmítek. „Sýkora koňadra byla nejčastějším hostem našich krmítek jak v celkových počtech, tak v plošném výskytu. Celkem 91 procent účastníků ji na svém krmítku zaznamenalo. Ze všech sýkor se vyskytovala v největších hejnech,“ říká koordinátorka projektu občanské vědy ČSO Alena Skálová.
Při sčítání 2020 bylo pozorováno na 436 tisíc ptáků |
Celkem letos dobrovolníci pozorovali na 436 tisíc ptáků. Právě díky velkému množství získaných dat je tak už po dvou ročnících vidět, že z roku na rok může dojít k velkým změnám. „Například sojka obecná loni přilétla na každé deváté krmítko, ale letos se ukázala na každém pátém,“ uvedla Skálová s tím, že příčinou by mohl být zvýšený tah sojčí populace ze severovýchodní Evropy. Tamní sojky jsou totiž na rozdíl od našich částečně tažné, a to s různou intenzitou tahu v jednotlivých letech.
Dalším příkladem je hrdlička zahradní. Zatímco loni sčitatelé hrdličku viděli na necelé třetině krmítek (29 %), letos už to byla téměř polovina (46 % ). Díky tomu hrdlička poskočila z loňského 7. místa na 5. a odsunula z první pětice vrabce domácího, který přilétl stejně jako loni na 37 % pozorovaných krmítek.
Zde trénujte poznávání ptáků na vašem krmítku    |
„Bude velmi zajímavé sledovat, jak se situace vyvine v příštím roce. Každopádně na příkladu sojky i hrdličky vidíme, proč je důležité sčítat několik let po sobě. Jen tak zjistíme, jestli se jedná o krátkodobé výkyvy nebo skutečně dochází k dlouhodobým změnám,“ vysvětluje Skálová.
Metodika pozorování byla pro zúčastněné loni i letos stejná: museli na místě pozorování setrvat hodinu a zaznamenat vždy nejvyšší počet současně pozorovaných jedinců každého druhu. Většinou za tu dobu na krmítko přilétlo zhruba 30 ptáků. Mnoho účastníků také postupně sčítalo více hodinovek, někde se sčítalo i na školách či ve školních družinách.
Od jara připravujte pítka, vysazujte bobulonosné keře
V průběhu března lze podle ornitologů přikrmování ptáků ukončit. „Teploty by již neměly klesat pod nulu a ptáci si dokážou vhodnou potravu nalézt v přírodě sami,“ vysvětluje Skálová. Pomoc teď budou potřebovat spíše hnízdící ptáci.
Sázejte původní druhy dřevin, ať mají ptáci co žrát |
„Je vhodné připravit ptákům pítko či koupátko. Dále neřezat křoviny, živé ploty a stromy, které ptákům slouží jako vhodná místa k hnízdění a potravě,“ radí ornitoložka. Zvláště cenné jsou například staré stromy s dutinami a bobulonosné keře. Ptáci také ocení mozaikové sekání trávy, tzn. když kus trávníku nebo louky vždy necháme neposečený, snadno pak v trávě najdou dostatek hmyzu. Neposečený trávník navíc zadrží větší množství vody.
