Narození nových slůňat považuji za pražský zázrak, řekl Bobek v Rozstřelu

Ředitel pražské zoologické zahrady Miroslav Bobek se zúčastnil po Skypu Rozstřelu, aby zhodnotil, co se dělo v době uzavření zoologických zahrad. A narození dvou samiček slůňat označil za výjimečnou událost, která má pro zoo veliký význam.

Rozstřel

Sledovat další díly na iDNES.tv

Jedna z prvních otázek Vladimíra Vokála, který vedl rozhovor, se logicky týkala toho, jak se budou samičky jmenovat. Toto je zároveň i jedna z nejčastějších otázek, které zajímají lidi na sociálních sítích.

„Minulá mláďata jsme pojmenovali dynastickými jmény, tedy Maxmilián a Rudolf. Teď mě chovatelé žádali, aby dostala mláďata jména pocházející ze sinhálštiny, ale křtiny budou až někdy v červnu, až bude provoz dále rozvolněný a budou probíhat i další akce, jako je třeba otevření Darwinova kráteru,“ popsal Bobek. To je expozice pro tasmánské čerty, která se měla původně otevřít už na konci března, bohužel zavření zahrad tomu udělalo čáru přes rozpočet.

Vladimíra Vokála zajímalo také to nadšení, které znamenalo právě narození samiček slonů. „To je ohromně důležité. Kdyby to byli samci, tak by časem museli odejít. Ono je to tak vlastně i v přírodě, že odcházejí od rodného stáda. Jenže tam se rozptýlí do přírody, ale v případě zoo je to komplikovanější. V případě, že jsou to samičky, mohou se stát pokračovatelkami toho chovu a s nimi se díváme do budoucnosti zoo třeba za padesát let,“ popsal ředitel zoo.

Každého zajímá, jak je to možné, že se tak lišila doba porodu od zabřeznutí u obou samic, tedy Tamary a Janity. „Bylo to opravdu napínavé. K oplodnění došlo zhruba ve stejné době a všichni jsme očekávali, že jako první přivede na svět mládě Janita. Nakonec to vyšlo úplně naopak,“ divil se Bobek. Poukazoval na to, že ač délka březosti se u slonů pohybuje kolem dvou let, není to pravidlem. Takže u Tamary to bylo tak, že se u ní pohybovala v průměru nebo trochu pod tímto časovým obdobím, Janita si dávala trochu na čas.

„Tím také došlo k tomu, že ač je Janitino mládě mladší, tak jsou obě slůňata zhruba stejně velká. Když jsem přišel do stáje těsně po porodu, musel jsem se ujistit, které je které, protože se podle velikosti téměř neliší,“ popisoval své překvapení Miroslav Bobek.

Sloní stádo se v současné době rozrostlo už na devět členů, takže aby v tom byl pořádek, Bobek je vyjmenovává: „Tak počítejte se mnou. Samec Ankhor, dvě staré slonice Gulab a Shanti, Tamara s Janitou a jejich čtyři mláďata, tedy samečci Max a Rudi a teď dvě novorozené samice.“

Je pochopitelné, že se v současné době všechno točí kolem malých slůňat, ale Vladimíra Vokála zajímalo také, jak se Zoo Praha bude vyrovnávat s výpadkem příjmů kvůli zavření zahrady a jak zvířata reagovala na nepřítomnost lidí. „Na to se mne ptá skoro každý a konzultovali jsme to i s chovateli. Skutečně to bylo tak, že některá zvířata si užívala toho klidu, ale na druhou stranu u některých to bylo i tak, že prožívala šok, typicky pro gorily. Lidé pro ně představují také nějaký podnět, nějakou atrakci a důvod rozptýlení,“ říká Bobek.

Ztrátu ze zavření zoo odhaduje Miroslav Bobek na současných 37 milionů korun, ale upozorňuje, i po současném částečném otevření se podle něj ztráta prohlubuje, protože návštěvníků je mnohem méně. „Náš odhad do konce května se pohybuje kolem 50 milionů korun,“ vyčísluje Bobek.

Celý rozhovor si pusťte na videu.