Co v takové situaci dělat a jak vybrat zámek, který nás pustí dovnitř, i když bude pod nulou, nebo naopak pršet? Zaseknutý zámek či vložka dokážou potrápit, navíc na ně většinou narazíme po ránu, kdy spěcháme do práce a potřebujeme krizovou situaci vyřešit co nejrychleji.
Některé postupy, které jsou obecně doporučované, však mohu na zámku či dveřích napáchat nenávratné škody. Zářným příkladem je rozmrazování horkou vodou, které je v nízkých teplotách spíše kontraproduktivní, protože voda okamžitě zamrzá a vytvoří ještě větší vrstvu ledu.
Pokud už chceme využít teplo, je nejšetrnějším řešením použít fén a opatrně zámek rozehřát. Určitě se nevyplatí to, co dělá mnoho z nás řidičů: nevozte rozmrazovač na zámky ve schránce u spolujezdce, tam je k ničemu. Mějte ho tam, kde bude v případě nouze po ruce.
Mnoho z nás sáhne ve snaze zámek odmrazit po běžných rozpouštědlech či rozmrazovačích, které máme po ruce.
„Agresivní rozmrazovače mohou velmi snadno poškodit nejen zamykací mechanismus, ale i barvu dveří, a vyjdou nás tak ve výsledku hodně draze. Proto doporučujeme použít jen mazací a rozmrazovací přípravky v jednom, určené přímo na zámky, které nám poslouží i celoročně k preventivnímu ošetření,“ radí Petr Neuvirt ze společnosti Tokoz.
Zámek průběžně mazejte, olej však není vhodný
Ani ten nejlepší zámek nám nevydrží funkční věčně. Na opotřebení má vliv jak používání, tak kvalita údržby a samozřejmě podmínky, jakým je zámek během roku vystaven.
Pokud se chystáme vyrazit po několika měsících na chalupu, abychom na ní trávili home office, nebo se jen odreagovali, je možné, že právě tam nás zamrzlý zámek překvapí.
I na třeskutý mráz můžeme zámky průběžnou údržbou připravit. Ideální je několikrát během roku zámek mazivem promazat a zkontrolovat jeho funkčnost – platí to především u méně používaných zámků třeba na chatách a chalupách.
„Starší chaty a chalupy bývají často vybaveny starými dosluhujícími zámky a letitými cylindrickými vložkami, ať už na brankách, kůlnách nebo vchodových dveřích. Pokud majitel občas zámek nepromaže a mechanismus není uzpůsoben na střídání teplot, může v zimě definitivně vypovědět službu,“ upozorňuje Neuvirt.
Speciální piktogram
Klasické stavítkové vložky vycházejí z principu, který patentoval již v roce 1788 Robert Barron a posléze v roce 1844 vylepšil Robert Yale. Je tedy logické, že ani s mnohými vylepšeními nemůže takto starý mechanismus dokonale odolávat například povětrnostním vlivům nebo znečištění.
Pružinky, které jsou nezbytné k jeho bezchybnému fungování, se mohou zanést nečistotami nebo zamrznout. Zámek pak neodemknete, či naopak nezamknete.
Ve chvíli, kdy se zámek začne zasekávat, nejde plynule odemknout a zamrzá, je třeba ho ihned vyměnit, nebo důkladně vyčistit a promazat. Nikdy však nepoužívejte olejová či vazelínová mazadla. Mohou totiž způsobit zaseknutí zámku. Sáhnout bychom měli po takovém řešení, které odolá extrémním teplotám, velkým výkyvům, dešti a mrazu.
Takové zámky jsou označeny speciálním piktogramem a při jejich použití máme jistotu, že se i v zimě dostaneme do chalupy bez problémů. Jsou obvykle označeny mráčkem s dešťovými kapkami a vločkami.
