Pokud jste během toulek po Česku někdy zahlédli zmenšeninu orla kroužící nad krajinou či vysedávající na vyvýšených místech u silnice, pravděpodobně to bylo káně lesní.
„Žádný jiný dravec není lidem blíž než právě káně,“ říká ornitolog Petr Voříšek o našem nejpočetnějším, přesto poněkud přehlíženém dravci. Ve snaze lépe ho představit lidem, byl Českou společností ornitologickou (ČSO) zvolen ptákem roku 2021.
Káně lesní, též nazývané káně myšilov, se živí především hraboši. Dospělý jedinec spořádá až 5 hrabošů denně, mláďata celkem asi 700 do doby, než vzlétnou.
Káně lesní svá mláďata ještě krmí až 10 týdnů po vylétnutí z hnízda. Za tu dobu zkonzumují stovky hlodavců a uleví tak našim polím.
Káně je vítaným pomocníkem zemědělců ve snaze o redukci hlodavců. Jenže právě konzumace polní kořisti se dravým ptákům stává osudnou. Upozorňuje na to ředitel ČSO Zdeněk Vermouzek: „Loni jsme měli na Orlickoústecku případ otravy Stutoxem II, jedem na hraboše používaným zemědělci. O mnoha dalších případech nemusíme vůbec vědět.“
Smrtelnou hrozbou jsou pro ně také kolize s vozidly i dráty a sloupy elektrického vedení.
Strategie přežití
Při nedostatku hlodavců se dravec zaměřuje na lov ptáčat, hmyzu, obojživelníků a plazů. Přežít zimu dokáže třeba jen na žížalách – nehledě na to, že jich musí každodenně zkonzumovat kolem stovky.
Výběr Ptáka rokuTitul pták roku ornitologové udělují druhům, které jsou veřejnosti dobře známé. Káně lesní může potkat a pozorovat každý, kdo aspoň občas vyrazí do přírody, k vidění je často i podél silnic. Od vzniku ankety v roce 1992 byl dravý pták zvolen teprve potřetí. Roku 2002 se stala královnou ptactva poštolka obecná, v roce 2006 orel mořský. |
Kořist káně polyká vcelku a díky delšímu tenkému střevu tráví efektivněji než jiné druhy. Opeřenec z čeledi jestřábovitých se vyznačuje dlouhými širokými křídly s černými konci letek, krátkým zakulaceným, v letu široce rozevřeným ocasem a žlutými neopeřenými končetinami.
Má mňoukavý, daleko slyšitelný hlasový projev, kterým si během kroužení vysoko nad krajinou vyznačuje teritorium. Výjimečné jsou zásnubní lety, při kterých kruhově vylétává do vzduchu a za hlasitého volání se zase prudce spouští k zemi. Je to výborný letec, kompaktní postavu má dokonale uzpůsobenou k plachtění. Díky rozpětí křídel bezmála 130 cm bez vynaložení energie poletuje i v proměnlivém proudění vzduchu.
Rodičovské povinnosti
Pohlavně káně dospívá mezi druhým a třetím rokem života. Dožívá se obvykle 10 let. Rekordmanem ve volné přírodě je 26letý jedinec, v zajetí 30letý.
Káněcí páry jsou monogamní. Hnízda si budují vysoko v korunách stromů, kam samice kladou vejce v intervalu 2 až 3 dnů na přelomu března a dubna. Potomci vylétávají po 42 až 49 dnech, zdržují se nedaleko a dalších 6 až 10 týdnů je rodiče nadále krmí.
Dospělý jedinec se usazuje zpravidla několik kilometrů od hnízdního teritoria. Jsou však známy i případy, kdy se mládě vzdálilo až 200 km. V Evropě se vyskytuje až na 78 % území, v Česku aktuálně hnízdí 11 až 14 tisíc káňat.
