O stavbyvedoucím Josefu Benešovi se ví, že je odpůrcem vaniček sprchových koutů. Uznává, jak je výrobci mají pečlivě provedené, jeho špatné zkušenosti spíš pocházejí z následné praxe.
„Instalatéři je často napojí obyčejnou flexibilní trubkou, položí to a nazdar,“ popisuje svoji zkušenost. „Jenže přijdeš za tři roky a vidíš, že to prohnije nebo se to hne, z trubky se vytvoří druhý sifon. Takže pořád jezdíme a bouráme sprchové kouty a místo toho děláme žlábky,“ vysvětluje.
Při výběru je několik možností. Buď může být z plastu, anebo nejčastěji z nerezu. Beneš však upozorňuje, že plech, ze kterého má být žlábek vyrobený, by měl mít kvůli stabilitě tloušťku minimálně dva milimetry.
Pak je třeba určit, kam se bude žlábek umisťovat. Může být v prostoru, anebo u stěny, nebo dokonce ve stěně. Pokud byste chtěli žlábek v prostoru, je třeba tvarovat podklad tak, aby voda mohla plynule odtékat, což je pro obkladače technicky náročnější; vhodnější je obkládat dlažbou menšího formátu.
Než si vyberete, musíte si ujasnit, zda má být mřížka vidět, či ne. To znamená, že existují modely, kdy se místo mřížky položí „žlábek“, který se obloží stejnou dlažbou jako zbytek sprchového koutu, a vidět jsou jen úzké odtokové spáry. Jednodušší je zvolit nerezovou nebo dokonce skleněnou mřížku, která se nabízí v hodně designech, aby si mohl vybrat každý.
Rozdíl mezi žlábkem a vaničkou spočívá hlavně v tom, že pod úrovní podlahy koutu potřebujete prostor pro instalaci odtoku. Když se staví nový dům, je možné objednat standardní žlábek, který umožňuje větší průtok.
Fachmany můžete sledovat na Primě každé úterý večer před 23. hodinou, reprízu v neděli dopoledne. |
Pro rekonstrukce, kde nebývá tolik prostoru, se nabízejí i žlábky se sníženým profilem. Ten má sice menší průtok odpadní vody, ale podle stavbyvedoucího je to pro běžný provoz naprosto dostačující.
Ještě jedna věc vrtá hlavou Pepovi Libickému, průvodci pořadem. Jak se takový žlábek čistí, když je celý zabudovaný do podlahy. Na to výrobci myslí tak, že horní mřížku lze snadno vyjmout a tím se dostanete „do střev“.
Lehce vytáhnete vložené sifony a vyčistíte je například od dlouhých vlasů. Dokonce se myslí i na to, že někdy – třeba když odjedete na delší dobu – může vyschnout voda v sifonu. To normálně způsobí, že se dovnitř koupelny dostávají pachy ze stoupaček. U žlábků je to ošetřené tak, že po vyschnutí se uzavře zpětná pachová klapka, takže vás po návratu z dovolené nebude čekat nepříjemné překvapení v podobě zápachu.
