„Původně jsme pořídili čtrnáct slepic pro vlastní potřebu, jenže během roku jich bylo dvě stě, takže jsme měli nadprodukci, kterou jsme začali prodávat,“ popisuje Rudolf Tyburec na stránkách Hnojík začátky neobvyklého podnikání.
„Takové množství hladových krků již vyžadovalo profesionální péči a tak jsme si postavili farmu na moučné červy. Ti jsou oblíbeným krmivem našich slepiček,“ líčí chovatel postupný vývoj.
Na farmě je potřeba využít všechno. Tady není potřeba používat vznešených termínů jako cirkulární ekonomika, tady to funguje od pradávna. A tak si Rudolf řekl, že by nebylo špatné využít i trus moučných červů a nechal si jeho výživovou hodnotu změřit Českou zemědělskou univerzitou a zároveň i vystavit certifikát pro použití pod názvem České organické hnojivo.
Teď už nezbývalo než vypracovat postup, jak tento vedlejší produkt moučných červů „vytěžit“.
Má univerzální využití
„Podobná hnojiva se ve světě běžně prodávají. Mě hlavně zajímalo, proč jsou tak drahá – my je máme za polovic. Nakonec jsme zjistili, že je to možná proto, že nepostupujeme podle nějakého velkého byznysplánu, ale postupně ho používáme primárně pro vlastní zahradu a rozšiřujeme mezi kamarády a sbíráme jejich reference a zkušenosti,“ říká.
Červí trus má velkou výhodu v tom, že je univerzální. Můžete ho použít pro kytky v květináči, do záhonů na zahradě, na hnojení trávníku, má příznivý obsah hodnot NPK, snese srovnání s oním slavným slepičincem. Nehodí se snad jenom na kaktusy a sukulenty, které se hnojí jinak.
Je možné ho předmíchat se zeminou, „pokropit“ jím půdu, rozpustit ho na „čaj“ na zálivku. Nezapáchá, je lehké, při vyšším nadávkování rostliny nespálí. Jen se doporučuje při aplikaci hnojit ke kořenům, neposypat listy rostlin, které se později budou konzumovat.
„Zpočátku při zkoušení jsme samozřejmě dělali i chyby. Třeba jsme zjistili, že jsme doma do květináče nasypali příliš mnoho hnojiva, které při zálivce začalo zahnívat. Takže z toho vyšlo, že na jednu rostlinu stačí opravdu jen špetka,“ přiznává.
Využije se i svlečená kůže
Moučný červ je vlastně vývojová fáze brouka potemníka: vajíčko, larva, kukla, dospělec. Tyburec chová larvy v celém cyklu, takže když se z kukly vylíhne brouk, snese vejce a další koloběh může začít.
Tím se chov rozšiřuje a na přebytcích červů si smlsnou slepice. Technický proces můžete vidět ve videu.
Larvy se musí přikrmovat drobným krmivem pro akvarijní rybičky nebo podrcenými psími granulemi, také sušeným mlékem, pečivem. Jídelníček brouků, ale i larev je vhodné doplňovat kousky ovoce či zeleniny.
Přepravky s červy se postupně prosívají a nejjemnějším sítem se dostanou jenom částečky suchého trusu společně s exoskeletony moučných červů. Tím se do hnojiva dostává chitin, který se považuje za přírodní pesticid.
Ničí hlístice živící se kořeny a jejich vajíčka, jakož i houbové patogeny v kořenové zóně. Jakmile rostliny detekují chitin v půdě, reagují, jako by „snědly hmyz“.
To způsobí, že se rostlina chrání tím, že produkuje víc stonkového a listového materiálu a vylučuje sekundární metabolity, aby zahnala škůdce a patogeny. Chitin tak vytváří autoimunitní reakci, která působí na rostliny jako vakcína. Signalizuje rostlině, aby produkovala přírodní toxiny, které odrazí nepřítele, jako jsou škůdci a plísňové patogeny.
