VIDEO: Živý přenos z úlu odhalí tajemství života včel. Máte hned tři kamery

Přímý přenos vám ukáže, jak žijí včely. Vysílání z česna včelího úlu v podhůří Jizerských hor vám umožní podrobně sledovat, jak včely žijí, jaký druh jedinců tam žije a jaké vyvíjí aktivity.

Podívejte se i na naše další nekonečné přenosy

Sledovat na iDNES.tv

Videotým iDNES.tv pro vás připravil stream z úlu. Pro všechny, kdo vědí, jak jsou včely důležité pro přírodu, je to nesmírně zajímavé. Nejde jen o to, že sklízíme jejich hlavní produkt, pro nás med, ale obecně pro přírodu, protože včely patří k nejdůležitějším opylovačům. 

Nebýt jich, příroda přestane „fungovat“. Nebude úroda a my, jako největší spotřebitelé, bychom byli v koncích. Lidský život na Zemi by tím pádem skončil.

Pojďme se krátce podívat na tvory, kteří v úlu přebývají. A také proto, aby, až se budete na přenos dívat, jste se se v nich vyznali.

Včely

Historie chovu včel sahá až tisíce let do minulosti. Včely medonosné jsou chovány pro med, vosk, propolis, pyl a mateří kašičku. V jednom včelstvu žije na vrcholu sezony až 60 tisíc včel. 

Včely (nejen ty známé medonosné) jsou výbornými opylovači, kteří hrají v přírodě důležitou roli.

Včelí matka

V každém včelstvu funguje (až na výjimečné případy) jedna matka. Ta ovládá chod celého úlu pomocí šíření feromonů. Matky se dožívají až pěti let. Při snubním letu se páří s více trubci a to pouze jednou po vylíhnutí a spermie pro kladení si uchová na celý zbytek života.

Za den naklade až 2 000 vajíček, během svého života je opečovávána vlastní družinou, která obstará všechno včetně jejího krmení a čištění.

Včely dělnice

Vývoj včely dělnice od vajíčka k dospělci trvá 20 dní. Během života včela zastává obvykle různé úkony dle toho jak se nadále po vylíhnutí vyvíjí její vnitřní orgány. První dva dny uklízí a čistí buňky v plástu. 

Co lze v tomto období pozorovat

S blížícím se koncem léta shánějí včely létavky zásoby, které jim musí vystačit až do jara. Některé přinášejí pyl (tzv. pylové rousky) na zadním páru nohou z posledních kvetoucích rostlin. Jiné přinášejí nektar či vodu při nutnosti chlazení úlu ve velmi teplých dnech. Včely se také chodí prolétnout a přitom vyprázdnit výkalový váček.

Před vstupem nezvaných hostů (například cizích včel či vos) hlídají na česně strážkyně. Ty přiskakují k přilétajícím včelám a kontrolují jejich pach, zda se opravdu jedná o členky včelstva. V opačném případě je vyhánějí.

Pro udržení optimální teploty pro vývoj plodu umí včely také větrat. Poznáte je tak, že stojí zapřené na česně zadečky směrem ven a kmitají křídly. V teplých dnech se také přebytečné včely stahují na česno či stěnu úlu, aby uvnitř lépe proudil vzduch.

Na česně též můžete občas spozorovat trubce, kteří se chodí provětrat. S končící snůškou se trubci ve včelstvu stávají zbytečnou přítěží a jsou postupně vyháněni z úlu.

Pozorované včelstvo letos vydalo pouze okolo šest kilogramů medu, což odpovídá lokálnímu průměru letošního zisku na jedno včelstvo. Špatná snůška byla ovlivněna hlavně nepříznivým počasím z jara – nízkými teplotami a vydatnými dešti v období květu ovocných stromů.

Přibližně od 3. do 10. dne včely krmí vyvíjející se larvy (krmičky) nebo kojí včelí matku. Od 11. dne roste činnost voskových žláz, které produkují vosk a včela pomáhá při stavbě úlu. Až do 20. dne života buduje, zpracovává potravu, hlídá česno a větrá úl – vše podle potřeby včelstva.

Od 21. dne je včela takzvanou létavkou. Jejím úkolem je nosit do úlu zásoby pylu a nektaru. Včely se však chovají velmi univerzálně a v případě, že je třeba jiné „funkce”, dokážou ji zastat.

Pro získání jednoho kilogramu medu včely navštíví miliony květů a dohromady urazí vzdálenost až 150 000 kilometrů.

O přenosu

Včelín je vzdálený necelých sto metrů od domova včelaře. Pro zajištění vyšší stability přenosu a napájení bylo nutné uložit datový a napájecí kabel v chráničce napříč loukou s celkovou délkou 100 metrů.

Přenos je zaměřený na pouze pravou část česna, kde je letos největší pozorovatelná aktivita včel a zároveň je tak lze pozorovat ve větším detailu.

Pyl hraje pro vývoj včel zásadní roli. Je naprosto nezbytný pro vývoj plodu a pomáhá včelám tvořit zásobu energie na zimu. Je bohatý na bílkoviny, vitamíny a různé stopové prvky.

Nasbíraný pyl včela shromažďuje na zadním páru nohou a spojuje slinami. Tím vznikají takzvané pylové roušky. Pyl po příletu ukládají do pláství, kde ho pěchují a konzervují. V závislosti na počasí a ročním období můžete sledovat přistávající včely s pylem různých barev.

Mnoho rostlin nabízí typický žlutý pyl v různých odstínech. Některé rostliny mají pyl červeno-hnědý – např. jetele a nebo například pyl modrý – např. svazenka vratičolistá. Včela medonosná při jedné cestě sbírá pyl či nektar z jednoho rostlinného druhu.

V hlavní sezoně se včely kvůli vysokému pracovnímu nasazení dožívají přibližně šesti týdnů. Zimní včely, které matka začíná klást již v červenci, vydrží v úlu až do jara. Na přezimování bývá v úlu do 20 tisíc včel.

Trubci

Trubci vznikají z neoplozených vajíček ať už z vlastního rozhodnutí včelí matky nebo pokud matka ještě nebyla oplozená. Trubec se pozná snadno – je mnohem větší než včela, má huňatější kožíšek a velké oči. Trubci na rozdíl od včel nemají žihadla. 

Počet trubců v úle se pohybuje v řádu stovek jedinců. Trubci nemají za úkol pouze oplodnit matku v případě snubního letu. Za chladného počasí jsou skvělými pomocníky při udržování správné teploty plodiště.

Včely u vás na zahradě

Kromě ovocných stromů může vaše zahrada nabídnout včelám další zajímavé zdroje pylu i nektaru. V této době například kvetoucí bylinky jako je brutnák lékařský, saturejka a zvláště pak neodolají květu mateřídoušky, oregana či levandule.

Hlavně z jara včely také vyhledávají zdroje vody. V oblastech bez přírodních zdrojů mohou včely využít například vaše otevřené nádrže na dešťovou vodu, pítka pro ptáky a bazény. 

Pokud má nádoba kolmé hrany či hladký povrch, je lepší do vody hodit nějaký „plovák“ – tady alespoň malé hrubé prkénko, kterého se mohou v případě potřeby zachytit nebo na něm rovnou přistát.