Na světě je známo kolem 1,5 milionů různých hub, přičemž u nás můžete narazit přibližně na 10 tisíc druhů. Některé národy, třeba obyvatelé Skandinávie, volně rostoucí houby vůbec nesbírají, jinde je naopak houbaření nesmírně populární. A o nás Češích se dokonce tvrdí, že jsme národem houbařů.
Hodně vody a spousta prospěšné vlákniny
Čerstvé houby obsahují především vodu, a to zhruba 70 až 95 procent v závislosti na stáří houby, což je také důvod, proč se nám po usušení plný košík smrskne na žalostně malou hromádku. Díky tomu ovšem mají minimální množství kalorií, a proto se doporučují při dietách.
V houbách se nacházejí základní živiny: bílkoviny, cukry, tuky. Stěny houbových buněk jsou tvořeny ze sloučenin cukrů a chitinu, který se chemicky podobá celulóze (vláknině) a kvůli své obtížné stravitelnosti podporuje střevní peristaltiku, což je ve finále plus pro naše zažívání.
Karoten v lišce, „déčko“ v žampionech
Jak asi víte, pro správný vývoj a činnost našeho těla jsou důležité esenciální aminokyseliny – to jsou látky, které si náš organizmus neumí sám vytvořit, proto je musíme přijímat stravou. A právě některé houby, například „pravák“ – hřib smrkový, obsahují těchto látek dokonce víc než maso.
Jiné druhy se zase vyznačují vysokým podílem vitaminů: například ß-karoten v lišce obecné, vitaminy B1, B2 a C v hřibovitých houbách nebo „déčko“ v žampionech.
V houbách se také nachází významné množství minerálů (draslík, fosfor, vápník, železo, sodík, měď, mangan a další), které je vyšší než v rostlinách. Zajímavý je výskyt eritadeninu v hlívě ústřičné, který výrazně snižuje hladinu cholesterolu v krvi.
V některých druzích, například ve vatovci obrovském, penízovce sametonohé nebo dřevokazném rezavci šikmém, objevili vědci také látky, které působí proti některým druhům zhoubného bujení.
Patříte mezi ty „šťastlivce“, kteří snadno chytnou kdejakou virózu?
Zařaďte do jídelníčku hlívu ústřičnou. Obsahuje polysacharidy zvané glukany, které podporují odolnost a schopnost těla čelit nežádoucím mikroorganizmům.
Lékaři v Číně, odkud tato houba pochází, ji považují za účinný přírodní prostředek, který člověku zaručí pevné zdraví, dostatečnou míru vitality a dlouhý život. Jedná se o dřevokaznou houbu, která vytváří plodnice na kmenech stromů, především těch listnatých.
Roste od prvních chladnějších dní podzimu a může pokračovat i přes mírnější zimu. Dokonce jí nevadí ani několikanásobné slabší mrazíky a její podhoubí odolá i třeskutým mrazům.
Hlívu ústřičnou si můžete vypěstovat i doma. Stačí, když si pořídíte speciální substrát, vyčleníte si kousek volného místa a už za tři týdny můžete sklízet. A dokonce několikrát za sebou.
Podívejte se, jak si s hlívou ústřičnou poradil Zdeněk Pohlreich v pořadu Tak vaší šéf!
V kuchyni lze tuto zdravou lahůdku využít na nespočet způsobů. Hlíva má velmi jemnou chuť a příjemné houbové aroma. Můžete ji vařit, smažit, péct, či zapékat, podávat jako předkrm nebo jako hlavní chod.
Vynikající je třeba do guláše, falešné dršťkové, jako přírodní řízek nebo špíz, dá se použít do rizota, do salátu, jako příloha k masu, náplň do slaných houbových palačinek apod.
Vyhněte se haldám a místům kolem silnic
Houby se nicméně chovají… no, zkrátka jako houby, což je třeba vzít v potaz. V praxi to znamená, že jsou schopné „nacucat“ do sebe kdeco, včetně různých nežádoucích látek z půdy nebo ovzduší.
Jejich složení je tedy hodně závislé na prostředí, ve kterém rostou. V houbách se hromadí celá řada prvků včetně těžkých kovů (např. olovo, kadmium, rtuť, ale také některé radioaktivní prvky) a organických látek.
Jejich nejvyšší podíl se nachází ve výtrusové vrstvě, o něco méně v klobouku a nejméně zasažená je třeň. Proto byste měli sbírat houby pokud možno v čistých lokalitách, jako jsou lesy, louky, místa kolem vodních ploch apod. Rozhodně se vyhněte sběru na haldách, v okolí různých skládek, silnic a dalších zdrojů znečištění.
Chováte se k houbám špatně? Riskujete otravu
Houby jsou velmi citlivé na nešetrné zacházení. Neměli byste proto kupovat houby, na které praží slunce, což se stává u různých prodejců kolem silnice.
Pokud si přinesete houby z prodejny v neprodyšném obalu, měli byste je doma ihned přemístit volně na vzduch do ledničky, do oddílu určeného pro zeleninu. Ale ani tady by se neměly příliš dlouho skladovat.
Pozor také na nedostatečné tepelné opracování nebo konzumaci několik dní starého houbového jídla. Následky se mohou podobat otravám ze zkaženého masa. Příčinou jsou přírodní toxiny, které vznikají například rozkladem bílkovin při zapaření. Pokud si ohřejete druhý den z lednice zbytek houbového jídla z předchozího dne, je to však v pořádku.
Aktualizace: V článku jsme opravili některé nepřesnosti.
Medicinální houby nastartují imunituNěkteří mykologové i lékaři jsou u těchto tvrzení ne tak optimističtí, ale to by bylo na diskusi pro vědecké týmy. Shiitake: Tato proslulá „zázračná houba“ pochází z Japonska. O svých mimořádných účincích zřejmě přesvědčila odborníky především po katastrofě v Hirošimě. Ozáření pacienti měli postiženou kostní dřeň a drasticky snížené množství bílých krvinek, ale díky konzumaci shiitake se podle nich jejich imunita vzpamatovala. Houba obsahuje glukan zvaný lentinan, což je látka, která je dnes v Japonsku uznaná jako patentované léčivo, protože je schopna aktivovat celý imunitní systém. Další významnou látkou, kterou houba ukrývá, je už zmiňovaný eritadenin, který má vynikající antivirové účinky a snižuje hladinu cholesterolu v krevním séru. V shiitake se nacházejí také vitaminy skupiny B, vitamin D, esenciální aminokyseliny, draslík a železo. Reishi: V taoistických textech se o ní píše jako o elixíru věčného mládí. Reishi, u nás známá jako lesklokorka lesklá, roste na kmenech listnatých stromů. Syrová je prakticky nepoživatelná. Staří Číňané však přišli na to, jak z ní vyrobit sirup nebo tinkturu. V Asii ji běžně ordinují v nemocnicích, protože posiluje imunitu, upravuje krevní tlak i hladinu cholesterolu, léčí revma, zabírá proti migréně, astmatu, nespavosti a srdečním potížím. Obsahuje triterpenoidy, které působí protizánětlivě, brzdí růst některých nádorů a díky protisrážlivému účinku pomáhají při prevenci trombózy. |
