náhledy
„Velmi často je potkáte podél cest,“ popisuje mykoložka Tereza Tejklová krasavice v červeném puntíkatém klobouku, které vám většinou vykouzlí úsměv na rtech, i když si je maximálně vyfotíte a jdete dál. Muchomůrky červené ovšem samozřejmě rostou i v lese, jen mají raději místa s nižší vrstvou opadu.
Autor: Archiv čtenáře
Někdy se jim ovšem líbí třeba i u vody. Koneckonců čtenáři iDNES.cz nafotili muchomůrky červené na nejrůznějších místech, za všechny snímky děkujeme. My jsme je doplnili ve spolupráci s mykoložkou Terezou Tejklovou o řadu zajímavostí, které o těchto červenohlavých parádnicích možná nevíte.
Autor: Archiv čtenáře
Muchomůrku červenou lze potkat ve společnosti jedlého a chutného hřibovitého krasavce.
Autor: Archiv čtenáře
Jednotlivě se muchomůrky červené objevují zhruba od července, mnohem víc jich ovšem roste od srpna až do konce sezony. „Říká se dokonce, že když se začnou objevovat muchomůrky červené, tak nastává ta pravá sezona hřibů,“ prozrazuje mykoložka. (snímek z Krušných hor, Fláje)
Autor: Pavel Pachman, archiv čtenáře
Těchto 29 muchomůrek červených v řadě za sebou ulovila čtenářka na Vysočině.
Autor: Hana Vocilka, archiv čtenářky
Na rozdíl od člověka nemají slimáci či mouchy bedlobytky způsobující červivost hub s konzumací muchomůrek červených žádný problém. „Nevím, jak jed působí na obratlovce, ale na internetu je možné dohledat i fotografii lišky hodující na muchomůrce červené,“ konstatuje mykoložka. (snímek z Horní Lomné)
Autor: Archiv čtenáře
Muchomůrka.
Autor: Stanicio, archiv čtenáře
Snímek muchomůrky z procházky v okolí Tatranskej Lesnej ve Vysokých Tatrách.
Autor: Archiv čtenáře
Pokud by se vám nějakým omylem podařilo muchomůrku červenou ochutnat, otravy zpravidla nebývají život ohrožující, což neznamená, že byste to měli zkoušet. Každá otrava má rizika. (Na snímku muchomůrky u cyklostezky Srby – Tuchlovice na Kladensku.)
Autor: Pavel Meixner, archiv čtenáře
„Otrava muchomůkou červenou trvá přibližně 6 až 48 hodin. Příznaky se mohou objevit již po půl hodině, někdy ale i s odstupem několika hodin. Projevují se pocitem horkosti celého těla a suchosti sliznic, především v ústech a očích, dostavuje se i mravenčení,“ popisuje mykoložka. Posléze mívá otrávený pocit lehkosti, připomínající opilost, někdy postižení trpí i halucinacemi. (Krásné muchomůrky z Novosedel nad Nežárkou.)
Autor: Stanicio, archiv čtenáře
Okolí jedinců přiotrávených muchomůrkou červenou většinou popisuje, že byli psychicky rozrušení, chtěli se neustále pohybovat, létat a vznášet se. Stejně tak ale může přijít silná nevolnost a nutkání na zvracení. A u některých otrávených se dostaví silná ospalost a otravu v podstatě zaspí. (Na snímku muchomůrka z Krkonoš.)
Autor: Martina Patzeltová, archiv čtenářky
„A beztak jsou ty jedovaté nejhezčí!“ je přesvědčen čtenář používající nick Majornahrad.
Autor: Archiv soutěže
Muchomůrkou červenou se ovšem lze nejen přiotrávit, při vnějším použití se jí přisuzují i léčivé schopnosti. Poslední dobou je mezi lidmi doporučována lihová tinktura z muchomůrky červené, která by údajně měla pomáhat bolavým kloubům. (Na snímku muchomůrky u cyklostezky Srby – Tuchlovice na Kladensku.)
Autor: Pavel Meixner, archiv čtenáře
Dokonce se lze dočíst, že mniši si na vyholené hlavy přikládali klobouky muchomůrek, aby se povznesli výše k bohu. To se určitě dá vyzkoušet bez rizika. (Na snímku muchomůrky červené z Vysokých Tater, okolí Popradského plesa.)
Autor: Václav Šťasta, archiv čtenáře
Muchomůrky červené samozřejmě neznají hranice, takže na ně lze narazit i v krásné přírodě našich rakouských sousedů.
Autor: Jindřich Novotný, archiv čtenáře
Muchomůrky červené nafocené na výletě v okolí rakouského Murau ve Štýrsku.
Autor: Jindřich Novotný, archiv čtenáře
Snímek, který nás inspiroval sestavit z portrétů muchomůrek červených celou fotogalerii. Není to krása?
Autor: Archiv soutěže
S nadsázkou a jedním z našich čtenářů by se dalo říct: Radost se zakousnout, jak je to krásné… „Recept raději neposílám,“ dodává ovšem čtenář Stanicio. (Novosedly nad Nežárkou)
Autor: Stanicio, archiv čtenáře
Další čtenář ovšem muchomůrku červenou – lze předpokládat, že opět s nadsázkou – označuje za přírodní kýč.
Autor: Stanislav Mrzena, archiv čtenáře
A ještě jedna lesní krasavice. Nafocená u vodního díla Horní Bečva v Beskydech.
Autor: Archiv čtenáře
A perlička nakonec. Muchomůrka, která si také vybrala místo blízko u vody. „Chuděra netušila, že se z turistické stezky stane potok,“ okomentovala její volbu čtenářka.
Autor: Marta Vavrošová, archiv čtenářky