VIDEO: Ovčí mozečky nebo vařené dršťky. V Madridu umějí vařit ze zbytků

  • 3
Andrew Zimmern se rozhodl prozkoumat, jak se v jednotlivých lokalitách světa pokoušejí vrátit k tradičnímu způsobu vaření a jak jsou staré recepty úspěšné u současníků. Tak trochu tím v novém seriálu Bizarní jídla na Prima Zoom bojuje proti uniformnímu způsobu stravování ve fastfoodech.

V seriálu se Andrew s otevřenou myslí, silným žaludkem a zdravou chutí k jídlu vydává na poznávací cestu, během které objeví a divákům představí pochoutky z různých koutů světa. Během cestování dospěl k názoru, že nejlepší způsob, jak pochopit kulturu každé země, je zjistit, jaké tradiční jídlo místní obyvatele živí už několik staletí.

Proto ochutná například jehněčí oči, uvařená kravská kopyta, usmažené cvrčky, kaši ze šneků, a dokonce také čumák losa v rosolu. Cestování s Andrewem neznamená jen vidět krásnou krajinu, ale také poznat místní kulinářskou tradici.

Ač Prima pojmenovala tento seriál Bizarní jídla, ukazuje se, že něco, co je pro jednoho bizarní, pro druhého může být normální součástí historie a připomínkou toho, že jeho předkové se takto stravovali úplně normálně.

Andrew se tedy bude neohroženě oddávat kulinářským potěšením v hlavním městě Ugandy i jihoamerické metropoli Montevideu, o kterém se říká, že je Mekkou všech masožravců. Tady ochutná pomalu připravovanou pečeni asado, tence nakrájený steakový sandwich chivito a mátový čaj yerba.

V ekvádorském Guayaquilu se zaměří na tropickou kuchyni. Ochutná všechno od sladkých červených mangrových krabů až po knedlíky plněné křupavými kousky vepřového.

Madrid

První díl zavedl kuchaře do Madridu, který se pyšní uměním, architekturou a tradičním jídlem. To považuje za pilíře své kultury a je ochoten za ně s nadsázkou položit i život.

Život se tu vždy točil kolem kostela, trhů a malých hospůdek, kde se shromažďují drby, dostanete pití i drobné speciality ve stylu tapas (o filozofii tapas jsme psali zde).

Bizarní jídla

Bizarní jídla na Prima Zoom můžete sledovat každé pondělí večer, reprízu ve čtvrtek v podvečer.

Malé madridské restaurace jsou podle Zimmerna úžasné tím, že bývají otevřené a vše je naprosto čerstvé a připravované přímo před očima strávníků. A hodně z nich se snaží v první řadě připravovat tradiční jídla, která se v Madridu vaří po staletí – a jsou na to patřičně pyšní.

Pro turistu budou překvapením třeba střeva mlékem krmených jehňat zapletená a smažená na špejli, pak solená a pokapaná citronem. Je to jen malý příklad toho, co považují madridští kuchaři za svou chloubu: tedy využít všechno, co lze v kuchyni zužitkovat. Nic nevyhodit, přitom z toho vykouzlit pochoutku a navíc žádanou specialitu.

Podobně jako šéfkuchař Javi Astévez a majitel restaurace La Tasqueria, která se zaměřuje na přípravu pokrmů vyloženě ze zbytků, vnitřností a surovin, které by konvenční kuchaře vůbec nenapadlo použít. Jeho cílem je oživit znalosti z gastronomie, které jeho současníci opomíjejí.

A tak je jeho velkým kuchařským hitem třeba callos a la madrileña, což jsou dršťky dlouho vařené ve vývaru. Přitom je to vlastně starý recept, jen trochu zapomenutý. 

Dlouho byl zázrak, když se vám v Madridu podařilo na tuto prastarou specialitu narazit, než přišel tento podnik, který se snaží dokázat, že i jídla z jinak nezpracovatelných částí masa se mohou proměnit v žádanou pochoutku. A to tohoto jídla týdně navaří asi třicet kilogramů.

Mezi další speciality patří třeba ovčí mozeček vařený s bobkovým listem, zchlazený a pak smažený na přepuštěném másle. Když se zastříkne španělským cherry octem a zalije hustou šťávou vznikající při přípravě  callos, vznikne specialita, za kterou se sjíždějí hosté z širokého okolí.

A zároveň je to známkou toho, že příprava probíhá křížovým způsobem a šéfkuchař využívá jednu surovinu i na víc pokrmů tam, kde chuťově souzní. Ostatně to jsou principy, které fungují v každé restauraci, klidně i té české, jen si to musí kuchař uvědomit a řídit se podle toho.