Cukrařinu jste se vyučila ještě v dobách socialismu. Dalo vám odborné učiliště základ, z nějž jste pak mohla skutečně těžit, nebo jste se všechno učila až za pochodu?
Na odborné učiliště vzpomínám s obrovskou nostalgií. Měla jsem to štěstí, že jsem byla přijata do elitního ročníku, který musel projít výběrovým řízením na obor cukrář. Museli jsme skládat talentové zkoušky, aby se zjistilo, jestli umíme malovat a modelovat. Cukrařina je umělecký obor a zručnost je základ řemesla. Proto je mi dnes velice líto, jak tento obor degradoval.
Když už jsem byla došťouchaná k cukrařině, která mě začala bavit, rozhodla jsem se, že jednou dobudu Paříž, což z toho socialistického Československa nešlo. A tak jsem emigrovala.