Není divu, že se stále více lidí zajímá o možnosti udržitelného hospodaření, které v sobě zahrnuje jak využívání dešťové vody, tak i recyklaci vody odpadní.
Pro efektivní využívání dešťové vody je však třeba nejprve trochu počítat, protože deště je v posledních letech buď málo, nebo naopak příliš v podobě silných přívalových dešťů. Aby tedy nádrže vydržely i několikaměsíční sucho, měly by být dimenzované přímo na míru průměrnému úhrnu srážek v dané lokalitě.
Dům na Letné s mokřadem a květinami na střeše zabodoval v Teheránu |
Jak velká je tedy ideální nádrž?
Ten, kdo uvažuje o využívání dešťové vody, by měl vydělit průměrný roční úhrn (viz např. portál Českého hydrometeorologického ústavu) v konkrétním místě čísly 4 či 5, a z toho pak lze snadno vypočítat, jak velkou nádrž by si měl pořídit.
Kolik ušetříte?Při spotřebě 100 litrů vody na osobu denně mohou roční náklady ve čtyřčlenné domácnosti dosáhnout 15 tisíc Kč. Správným hospodařením s dešťovou či odpadní vodou lze ušetřit i polovinu této částky. |
Pro ilustraci můžeme pracovat s průměrným ročním úhrnem srážek v ČR. Ten se pohybuje kolem 700 mm, což znamená, že na 1 m² střechy dopadne 0,7 m³ vody. Pokud má dům střechu o ploše 100 m², tak na ni za rok dopadne 70 kubíků vody. Když toto číslo vydělíme pěti, získáme ideální objem dešťové nádrže. V modelovém případě je to rovných 14 m³.
Takto velké nádrže se však dělají ze speciálních materiálů a jsou samy o sobě velmi drahé. I proto se většinou používají nádrže plastové, které se lépe instalují a jsou levnější. K menšímu rodinnému domu, který má střechu o ploše 100 m², postačí nádrž z plastu o objemu 6 až 8 m³, která i s instalací vyjde zhruba na 80 tisíc Kč.
Kryje a zdobí. Sítina dobře roste na kořenovém poli čističky, odpadní voda jí zajišťuje dostatek vláhy i živin.
Přečistěnou odpadní vodou můžete pak zalévat vše, co pěstujete, třeba lilkovité rostliny, jako jsou chilli papričky či rajčata.
„Je však třeba počítat ještě s tím, že do nádrže se musí instalovat také systém pro využívání vody. Ten se skládá z čerpadla se spínačem, čemuž se také říká domácí vodárna. Toto čerpadlo se dá napojit na rozvod potrubí například po zahradě, instalují se na ně kohoutky, na které už pak lze rovnou připojovat hadice a zalévat záhony či trávník. Díky těmto kohoutkům není třeba při každém použití spínat čerpadlo, což prodlužuje jeho životnost,“ říká Michal Šperling, zakladatel Kořenovky.cz.
S dešťovkou lze splachovat, prát i zásobovat jezírko:
5. června 2012 |
Systém je možné rovněž zapojit i do klasické závlahy trávníků. K tomu už je však třeba mít větší nádrž, která se rovná polovině objemu úhrnu ročních srážek.
Recyklace vody v domě
Tento systém hospodaření s dešťovou vodou můžete napojit i do domu a využívat ho ke splachování toalety.
Stavební nárokyLidé se často mylně domnívají, že přivedení dešťové či vyčištěné odpadní vody z nádrží k toaletě v domě znamená velké stavební práce. Tyto obavy jsou zbytečné, protože instalace systému v praxi je velmi jednoduchá. Stačí k tomu trubka o průměru 1 cm, kterou lze vést po zdi, nebo zaseknout do omítky |
V technické místnosti je vhodné doplnit systém domácí vodárny tlakovou nádobou, aby se při každém otevření kohoutku nemuselo spínat čerpadlo, a před akumulační nádobou by neměl chybět vodovodní filtr. Ten totiž zachytí mechanické nečistoty, které by mohly poškodit mechanismus splachování.
Dešťovka je měkká, tak je přímo ideální na praní prádla. Jen znovu připomínáme, že je opět potřeba myslet i na to, o jakou se jedná lokalitu, případně na větší akumulační nádrž.
Podle Michala Šperlinga je dobré zahradní systém na zimu vypouštět a vodu si nechat pouze v domovním okruhu. Zabrání se tím poškození kohoutků mrazem.
Zpět ke kořenům, dešťovka stačit nemusí
Využívání dešťové vody v domácnostech pochopitelně je a vždy bude závislé na srážkové nadílce. I proto existuje ještě jedna, na počasí nezávislá, a tedy i stabilnější možnost, jak v domácnosti hospodařit s vodou. A to využívat odpadní vodu.
K tomu je však nutné mít projektovaný systém čištění, který může být dvojího typu. V obou případech hraje hlavní roli kořenová čistírna. Je-li dům připojený na obecní kanalizaci, lze celý koncept hospodaření pojmout jako bezodtoký uzavřený systém, v němž odpadní voda neustále cirkuluje a přebytečná voda z domácnosti odtéká do kanalizace.
Taková voda nezasakuje ani se nevyužívá třeba k zalévání záhonů či trávníků, a tak nemusí mít čistírna příslušná vodoprávní povolení. Pokud však dům ke kanalizaci připojený není, lze zbudovat kořenovou čistírnu, která bude splňovat veškeré zákonné parametry čistírny odpadních vod, a získat pro ni povolení. Pak už lze přebytečnou vodu využít například právě na zahradě.
Podle odborníka je možné využívat v domě bez problémů jak dešťovou, tak i vyčištěnou vodu současně, jen by měl mít každý systém vlastní nádrž. „Je-li kořenovka povolená jako čistírna odpadních vod, lze třeba do trubek na zahradě pouštět vodu z obou zdrojů, tedy z obou nádrží. Pokud není, voda z ní nesmí opustit uzavřený cirkulační systém pro splachování,“ dodává Michal Šperling.
