Co se za ty poslední dva roky kolem goril horských v jejich domovině změnilo? „Pořád ještě se do národních parků nevrátili turisté v takové míře jako před covidem. Tam, kde jsme dříve potkávali další džípy s turisty jsme teď byli sami. Ani skupinových výprav za gorilami zatím není tolik jako dřív,“ popisuje aktuální situaci Marek Ždánský, který před lety pracoval u goril v pražské zoo a spousta lidí ho označuje za gorilího tátu.
„Všechno zlé je ale na něco dobré. Místní si díky tomu opravdu uvědomili, jak turisty potřebují. Národní parky a lidi okolo nich turismus prostě živí a pomáhá tak potlačovat jak pytláctví, tak zastavovat kácení deštných pralesů. Takže není divu, že když tu v červnu 2020 pytlák ubodal gorilího samce Rafikiho, vyvinuli naštvaní místní lidé na jeho dopadení a odsouzení obrovský tlak,“ konstatuje propagátor ochrany goril. Pachatel byl opravdu dopaden i odsouzen, soud mu vyměřil 11 let za mřížemi.
Peníze musíte v Africe předat osobně
Právě s habituovanou (tedy zvyklou na občasnou přítomnost lidí ve své blízkosti, pozn. red.) gorilí skupinou, k níž náležel i samec Rafiki, se setkala první expedice Go za gorilou v únoru 2019 v ugandském přírodním parku Bwindi. Na jeho památku firma Mountain Gorilla Coffee, která za expedicemi stojí, nazvala jednu svou směs zrnkové kávy, kterou vykupuje právě od farmářů z oblasti sopečného pohoří Mount Elgon.
Gorilla DoctorsMezinárodně uznávaná nezisková organizace, která působí hlavně na území Ugandy, Rwandy a Konga. Zaměstnává desítky veterinářů z celého světa, ti osobně dohlížejí na zdraví a bezpečí vzácných horských goril přímo v náročném terénu deštného pralesa. Věnuje se i výzkumu, osvětě a spolupráci v oblasti ochrany zvířat a rozvoje ekologického zemědělství v Africe. |
Firma si zakládá na tom, že kávu kupuje jen od farmářů, kteří netěží z vypalování deštného pralesa a ničení ekosystému goril horských a dalších divokých zvířat. I proto procento z prodejní ceny této kávy putuje za veterináři z organizace Gorilla Doctors, kteří se starají o poslední horské gorily v ugandských horských pralesích. Stejně tak podporují neziskovou organizaci Bolíto při Klinice popáleninové medicíny Fakultní nemocnice Královské Vinohrady, která pomáhá dětem s popáleninami.
„Do Afriky nelze peníze poslat na účet, nikdy byste se nedozvěděli, kde skončí. Já je spolu se svým parťákem Vladimírem Čechem vždy předávám šéfovi strážců osobně do ruky, a to ještě přímo před nimi, aby o nich věděli,“ vysvětluje Marek Ždánský, který výtěžkem z prodeje dětské knížky Gorilí táta v Africe podporuje strážce rezervace, kde gorily horské žijí. Teprve po takovémto předání s jistotou ví, že opravdu splní svůj účel.
V listopadu 2021 vzal Marek Ždánský do Ugandy i svého třináctiletého syna. „Poprvé viděl zvířata bez bariér. Nejen gorily, ale i šimpanze, kteří když běhají kolem vás, tak jste úplně malinký,“ říká.
Podobně pak každá výprava Go za gorilou kromě toho, že vezme za gorilami do pralesa jednoho výherce online soutěže, osobně předá šek s výtěžkem z prodeje místní kávy zástupcům veterinářům z organizace Gorilla Doctors. A stalo už se tradicí, že výpravu podpoří i někdo z českých muzikantů. Letos to byl Xindl X, který si prý v deštném pralese pěkně sáhl na dno, nicméně výpravu si užil. Stejně jako oba výherci online soutěže kávové značky Mountain Gorilla Coffee Petra Bílková za rok 2021 a Martin Vojáček za rok 2020, kteří shodou okolností pracují jako chovatelé primátů, Petra v hodonínské zoo, Martin v Zoo Praha.
Expedice si užila nejen gorily horské
Výprava za gorilami do deštného pralesa, kde je lze pozorovat v jejich přirozeném prostředí, se i tentokrát vydařila a Marek Ždánský z toho má upřímnou radost. „Hlavně jsme nemuseli řešit žádný zdravotní problém, ono má povinné očkování proti žluté zimnici svůj smysl, stejně jako to proti žloutence. I fyzicky to bývá náročné,“ říká. Každý den totiž za zvířaty cestovali, někdy autem, někdy lodí, a za gorilami pak po svých.
Marek Ždánský s výherci online soutěže Go za gorilou 2020 a 2021, Petrou a Martinem, při pozorování horských goril v Ugandě o letošních Velikonocích.
„I když je Uganda jednou z mála afrických zemí, kde už jsou i asfaltky, jezdí se tady hlavně po prašných hrbolatých cestách, často opatřených retardéry. A na přejezd mezi národními parky potřebujete třeba šest hodin, i když to není daleko,“ konstatuje zkušený cestovatel po Africe.
Minulý týden si tak celá výprava nejprve užila výlet do Národního parku Lake Mburo, kde žijí stáda žiraf, buvolů či zeber, ale i lvi, levharti, hyeny či hroší skupiny. „Nikdy nevíte dopředu, jaká zvířata se vám podaří spatřit. Kromě stád kopytníků jsme viděli i lvy, se synem jsme třeba loni v listopadu měli štěstí a viděli i levharta. A teď jsme z lodi krásně mohli pozorovat koupající se stádo slonů. To jsou úžasné zážitky,“ libuje si Ždánský, který řadu videí z této cesty umístil na svůj facebookový profil.
Národní parku nabízejí úžasnou podívanou na zvířata, která známe jen ze zoologických zahrad, v jejich přirozeném prostředí.
Dalším cílem české výpravy byl Queen Elizabeth National Park a nakonec konečně i Bwindi Impenetrable National Park s nepropustným deštným pralesem, v němž žijí o habituované skupiny goril horských. A k nim se při dodržení přísných pravidel a za tučný poplatek můžete vypravit.
Cesta za gorilami
|
„Teprve ráno, poté co v pět vstanete, se dozvíte, za kterou skupinou a kam přesně budete horským pralesem putovat. Měli jsme štěstí, jednak nepršelo a navíc jsme dostali přidělenou dvanáctičlennou gorilí skupinu s několika mláďaty i puberťáky. Bylo nás osm, tedy maximální možný počet na jednu skupinu, k tomu nosiči a ozbrojená stráž, která v případě potřeby chrání výpravu před pralesními buvoly,“ popisuje Marek svou již třicátou výpravu za gorilami.
Celkem při ní všichni našlapali zhruba osm kilometrů opravdu náročným terénem do kopce z kopce, brodili se bahnem, k tomu přičtěte klima deštného pralesa. To vše, aby mohli hodinu v klidu pozorovat rozvětvenou gorilí rodinu, která je tu doma.
„Čas pozorování je striktně omezen na hodinu, nesmíte se přiblížit na méně než osm metrů, i když gorily samy k vám pak většinou přijdou blíž. A před pozorováním odevzdáte nekompromisním stopařům batoh s jídlem a vezmete si roušku,“ popisuje Marek a vysvětluje, proč je to nutné. Jeho video, v jaké pohodě mohli skupinu goril s mláďaty nerušeně pozorovat.
Na Velikonoce zástupci firmy Moutain gorilla coffee předali spolu s Markem Ždánským, Xindlem X a oběma výherci šek organizaci veterináři z organizace Gorilla Doctors.
Jednak gorily může fatálně ohrozit jakýkoliv „lidský“ bacil a napáchat nenávratné škody. A strážci udělají také vše pro to, aby turisté gorilám nemohli nic nabídnout. „To by se stalo jednou a letitá snaha o to, aby se gorily bez problémů nechaly pozorovat by přišla vniveč. Jakmile by od turistů očekávaly jídlo, došlo by dříve či později k nějakému napadení, a to nikdo nechce, protože místní to živí,“ vysvětluje Ždánský díky čemu se podařilo dosáhnout toho, aby místní obyvatelé začali gorily chránit. Což je snad jediná cesta, která snad nejen gorilám horským pomůže přežít.
„Turisté se sem v plném počtu po pandemii covidu ještě nevrátili, takže pokud o podobné cestě někdo sní, je ideální čas ji podniknout. Místní vám budou vděční, opravdu je to živí, což je šancí i pro přežití zvířat, takhle jednoduché to je,“ konstatuje Marek Ždánský. Ví, o čem mluví, protože zdejší situaci má za těch třicet cest do Afriky velice dobře zmapovanou.
