Listnaté stromy mají úžasnou vlastnost: po seříznutí krásně obrážejí, čehož lze využít nejen při získávání dřeva na otop nebo třeba na stavbu oplocení či prutů na pletení košíků a podobných výrobků. V Receptáři prima nápadů tento osvědčený způsob připomněla nezkrotná zahradnice Radka Votavová.
Dříve si u nás lidé zakládali na kraji lesa remízky, vysazovali v nich stromy v řadách a pak je postupně káceli. Tomuto principu se česky říká výmladkování, pařezování či nízký les. Ale také kopicování, což pochází z anglického výrazu „coppicing“; koneckonců, v Anglii to dělají dodnes.
Záleží na vás, jak moc kmínky necháte zmohutnět a jak silné klády budete zhruba jednou za deset let sklízet.
Vždyť by byla škoda nevyužít síly stromů, které neustále obrážejí a poskytují nám rok co rok nový materiál. Z pařezů, z nichž vyrostou mladé výhonky a zesílí, každých několik let můžeme sklidit jejich nový obrost. A navíc si sami vybrat, jak silné dřevo se nám hodí. Menší kmeny mají ideální velikost na polena, silnější stromy se dají využít ke stavbě, řemeslné výrobě nebo také jako palivo. Stačí k tomu motorová pila, těžkou techniku nepotřebujete.
Tento postup lze většinou zhruba po deseti letech opakovat stále dokola, a to klidně i stovky let. Platí totiž, že čím starší strom, tím rozsáhlejší a silnější má kořenový systém, proto nové dřevo dorůstá mnohem rychleji, než kdybyste znovu a znovu vysazovali semenáčky. „Nemusíme tedy na další dřevo na otop čekat dalších šedesát nebo osmdesát let jako v klasickém lese, kde se kácí na holinu,“ dodává k tomu věcně odbornice.
Co na „pěstování dřeva“ potřebujete?
V první řadě vhodný pozemek, klidně nevyužitý kus louky, zmíněné listnaté stromy (líska, olše, javor a další) jsou poměrně nenáročné. Vyzkoušejte si to třeba na proutku vrby, tedy pokud máte v zahradě vlhčí místo. „Za pár let pak můžete mít vrbu na proutky nebo na košíky,“ vysvětluje nezkrotná zahradnice Radka Votavová, jak prosté to je. Zvlášť pokud se snažíte o budování přírodní zahrady.
Odrazuje vás „neupravenost“ takového remízku? Nenechte se mýlit. Ano, v čerstvě vyřezaném kopicovacím remízku je nutné myslet na ochranu před zvěří, takže se nařezané větve vyskládají kolem pořezaných stromů, aby divoká zvěř obrážející pařízky neokusovala a vyrážející větve (z nichž později budou nové samostatné kmínky) měly šanci zesílit.
A nezpochybnitelným faktem je, že kopicovaný porost je ve finále daleko upravenější a hezčí na pohled, živější a rozmanitější. Díky pravidelnému prosvětlování spodních pater lesa totiž kopicováním dosáhnete mnohem přirozenější skladby bylinné i keřové vegetace.
