Vědci zjistili, že pokud by lidé v Evropě nahradili maso a mléčné výrobky potravinami vyrobenými pomocí nových technologií, například výrobou umělého steaku z hovězích buněk, mohlo by to výrazně snížit všechny dopady na životní prostředí. Svoji studii publikovali v magazínu Nature Food (ve formátu PDF zde).
Podle vědců mohou nové nebo budoucí potraviny – včetně kultivovaného mléka, hmyzí moučky nebo mykoproteinu – obsahovat kompletnější škálu základních živin ve srovnání se současnými dostupnými možnostmi bohatými na rostlinné bílkoviny, jako jsou luštěniny a obiloviny.
Uvedli, že nové potraviny jsou také obvykle šetrnější k půdě a vodě než stávající produkty živočišného původu. Kultivované mléko je takové mléko, které bylo fermentováno bakteriemi mléčného kvašení, jako jsou Lactobacillus, Lactococcus a Leuconostoc. Tím se prodlužuje trvanlivost výrobku a zároveň se zlepšuje jeho chuť a stravitelnost.
„Globální potravinové systémy čelí výzvě, jak zajistit zdravou a přiměřenou výživu udržitelnými prostředky, což je ještě zhoršeno změnou klimatu a rostoucí poptávkou po bílkovinách ze strany rostoucí světové populace,“ napsali vědci pod vedením hlavní autorky Rachel Mazacové z helsinské univerzity ve svém článku.
Jak chutná hmyz na talíři? Vyzkoušeli jsme za vás:
V konečném výsledku by se tak mohlo zpomalit globální oteplování, snížit spotřeba vody a využití půdy jednoduchým nahrazením konzervativních potravin živočišného původu novými potravinami nebo potravinami rostlinného původu.
„Optimalizovali jsme stravu všežravců, veganů a nových potravin pro minimální dopady na životní prostředí s omezeními týkajícími se výživy a proveditelné spotřeby,“ vysvětlovali svoji počítačovou otimalizaci vědci.
Tato grafika ukazuje porovnání současné evropské stravy s vegetariánskou, všežravou a „novou“, pokud jde o potenciál globálního oteplování, využívání půdy a využívání vody. GWP (potenciál globálního oteplování), LU (využití půdy), WU (vážená spotřeba vody).
„Nahrazení potravin živočišného původu v současném jídelníčku novými potravinami snížilo všechny dopady na životní prostředí o víc než osmdesát procent a stále splňovalo požadavky na výživu a proveditelnou spotřebu. V úvahu byla při výpočtu brána také omezení týkající se kulturní přijatelnosti,“ doplnili.
Konzumace hovězího masa a kravských produktů zatěžuje systém nejvíc.
