Už jako malá jsem koně bláznivě milovala. A samozřejmě jsem rodiče uprosila a začala chodit do jezdeckého oddílu, kde jsem si kromě ježdění vyzkoušela také celkovou péči o koně, od hřebelcování přes krmení až po kydání hnoje. Sice jsem to nedotáhla tak daleko, že bych jako někteří mí kamarádi závodně jezdila parkur, ale vyjížďky a základní drezuru na jízdárně jsem zvládala úplně v pohodě.
Pak ale přišla puberta, první kluk a já na svět koní na mnoho let trochu pozapomněla. Vždy jsem ale při bloumání po Staromáku pošilhávala po koních u fiakrů, a když kočí povolil, tak jsem se s koněm alespoň na chvíli pomazlila. A věřte nebo ne, projížďku kočárem po historických uličkách našeho hlavního města jsem s rodinou i přáteli už několikrát využila.
