Podle entomologů je to naprosto přirozené a nezbývá než přijmout, že babí léto s sebou invazi migrujícího hmyzu do našich domovů prostě přináší. Protože hledá ideální úkryt, kde je přes zimu sucho a kde nehrozí mráz.
A právě teplé a slunečné počasí babího léta je pro invazní slunéčka východní, zlatoočky, různé druhy ploštic i mouchy ideální příležitostí, kdy se může ze žloutnoucí a opadávající vegetace do bezpečných zimních úkrytů přesunout. Nedělají rozdíly, jestli je šikovná štěrbina ve skále, dutina stromu nebo váš dům. Je dobré s tím dopředu počítat a zařídit se podle toho.
Tímto chováním je podle profesora Oldřicha Nedvěda z Entomologického ústavu Biologického centra AV ČR a Přírodovědecké fakulty Jihočeské univerzity známo zejména slunéčko východní, někdy také označované jako slunéčko asijské, druh původně pocházející z oblasti Číny a okolí.
Invaze východních slunéček trápí Česko, místo vysavače použijte smetáček |
Je pro něj totiž typické, že je hodně synantropní, tedy vázané na prostředí pozměněné a obývané člověkem. A tak zatímco ve volné přírodě můžeme ještě stále nalézt dost klasických slunéček sedmitečných a jiných původních druhů, ve městech a v zahradách na venkově převládá tento cizí druh.
„To by tolik nevadilo, vždyť slunéčka východní skutečně pomáhají proti škůdcům ovocných stromů a jiných plodin, jak se to od nich očekávalo, když se v osmdesátých letech minulého století v Evropě vysazovala. Lidem ale vadí, že jim na podzim slunéčka lezou po stovkách do bytů,“ konstatuje entomolog.
A vysvětluje, že na jaře a v létě slunéčka žerou mšice a jiný nepříjemný hmyz, v tom jsou přínosná. Na začátku podzimu si ještě doplní tukové zásoby cukrem ze sladkého ovoce a pak již jsou připravena se skrýt na mnoho měsíců.
Žijí kolem nás, ani je nevnímáme: sklípkánci, motolice či sametky |
Zavřete okna a udělejte si výlet
„Potřebují k tomu nejprve signál, že rok již pokročil k podzimu. To vnímají, když se den zkrátí kolem rovnodennosti na 12 hodin či noc prodlouží na 12 hodin – hmyz často měří spíše délku noci. Umělé osvětlení slunéčka na rozdíl od jiných organismů asi neošálí,“ vysvětluje odborník.
V přirozených podmínkách si slunéčka a další hmyz najdou k přezimování třeba štěrbinu ve skále. V kulturní krajině pro ně taková místa nahrazují budovy, obzvlášť ty světlé.
Pak potřebují několik dní nebo nocí chladných, což podpoří vnímání podzimu, a pak přijde babí léto a slunéčka mohou vyletět a hledat zimní úkryt. K letu potřebují teplotu nad 15, ale raději nad 20 stupňů, sluneční svit a bezvětří. A právě tyto podmínky budou mít s největší pravděpodobností k dispozici právě koncem tohoto týdne.
Kolem poledne pak v takový slunečný podzimní den nejen slunéčka, ale i výše jmenované mouchy, zlatoočka a další hmyz vylétají na nápadné objekty v krajině, které jim podle entomologů zřejmě připomínají skály na kopcích. V přirozených podmínkách tam dříve nalézaly suché štěrbiny, kde nehrozily houbové choroby a které nepromrzaly hluboko pod nulu.
V kulturní krajině jim právě taková místa nahrazují budovy, zejména ty vysoké, které jsou vidět z daleka, nebo ty na kraji vsi, které jsou vidět ze sadů a polí. Případně ty bílé či prostě světlé, které kontrastují s tmavými poli a lesy. Tam hmyz přistane na jižní či západní zdi a hledá nejrůznější štěrbiny, a tou se může stát právě vaše otevřené okno. „Proto při babím létě zavírají okna všichni ti, kdo nechtějí sdílet svůj pokoj během následujícího podzimu a zimy se stovkami kusů hmyzu,“ konstatuje a radí entomolog Oldřich Nedvěd.
Naopak doporučuje zajet se podívat na podzimní migraci hmyzu na nějaký kopec, ideálně s bílou nebo světlou stavbou na vrcholu. Třeba na Říp.
