Proč se zoo zajímá právě o karase, dřív nejběžnější rybu našich vod? Je to v podstatě v souladu s posláním každé zoologické zahrady, tedy zachraňovat ohrožené druhy, kterým hrozí vymření.
Karas obecný (Carassius carassius) býval jedním z našich nejběžnějších druhů ryb. Hojně se vyskytoval v návesních rybníčcích, slepých ramenech a tůních okolo řek, mnohdy zůstával jediným druhem ve stojaté vodě s nedostatkem kyslíku a posledním druhem v zanesené nádrži či tůni.
Je to totiž mistr v přežívání nehostinných podmínek, kde ostatní druhy ryb už hynou. Umí dlouhodobě přepnout na anaerobní (bezkyslíkatý) metabolismus, a tak přežívá i v zabahněných tůních pokrytých ledem a sněhem, kde v zimě kyslík rychle a na dlouhou dobu dochází.
„Původního karase obecného z našich vod v průběhu času téměř beze zbytku vytlačil invazní karas stříbřitý,“ popisuje důvod ohrožení tohoto druhu ředitel Zoo Praha Miroslav Bobek. „Po vytvoření záložní populace našeho původního karase obecného v areálu Zoo Praha by mělo následovat jeho vypouštění do dalších vod. Typickým příkladem by mohly být návesní rybníčky.“
„Nejde nám však jen o karase obecného. Mlýnský náhon by se měl stát živoucí a pestrou ukázkou původní české tůně a snad i vzorem možné obnovy tohoto biotopu v krajině,“ přibližuje kurátor Petr Velenský.
„Kolem karase obecného bychom rádi vytvořili sestavu původních druhů ryb typických pro podobný biotop, jako jsou slunka obecná nebo piskoř pruhovaný,“ popsal.
Karas obecný |
Se snahou zoo souvisí i iniciativa Zachraň karase, která se pokouší nalézt ideální místa pro vysazování původních karasů. Zoo Praha se stala partnerem projektu.
Už v dubnu 2021 ve spolupráci s Biologickým centrem Akademie věd ČR vypustila zoo do bývalého mlýnského náhonu na pozemku zahrady přes sto šedesát jedinců karase obecného. Nyní, po roce a půl, nastal čas vypustit je do volné přírody, kam patří.
Stalo se tak v rybníku U Kamenného stolu v Praze-Vinoři. Pracovníci zoo tam umístili devadesát devět karasů. Ředitel Zoo Praha však apeloval na místní, aby do rybníka nevysazovali žádné konkurenční ryby. „Ani karase zlatého, aby to tam vypadalo hezčeji, ani vánoční kapry,“ připomínal.
A upozornil, že toto není jediný případ, kdy se zoo věnuje návratu živočichů do přírody. „Někdo si myslí, že se zabýváme jenom návratem koně Převalského nebo ochranou goril, ale to naše portfolio pro záchranu biodiverzity je daleko širší. Už dlouho se věnujeme syslům obecným – jejich kolonie se v areálu Zoo Praha velmi rozrostla a chystáme se je přenést do ohrady s koni Převalského na Dívčích hradech. Věnujeme se záchraně motýlů, užovek podplamatých či ještěrek zelených,“ vyjmenoval.