náhledy
Kdo houbám propadne, rozhodně neukládá košík s příchodem prvních mrazů. Naopak, nadšenci se po sezoně hřibovitých vyloženě těší na hlívu, penízovku či ucho Jidášovo na pařezech či padlých kmenech, i kdyby je měli hledat pod sněhem. Tato zima je navíc poměrně mírná, dokonce už se někde objevily jarní kačenky. (Úlovek Jiřího Dubce z 10. prosince 2022 na Benešovsku).
Autor: Jiří Dubec
Průběh ledna pak byl pro tři nejoblíbenější jedlé zimní druhy – hlívu, penízovku i boltcovitku bezovou – naprosto ideální, jak dokazuje košík hub, který 8. 1. 2023 donesl domů Petr Souček, který houbaří na okraji Prahy. Láká vás něco podobného? Mějte ovšem na paměti, že houby si zaslouží maximální respekt i v zimě. Stále platí, že sbírat by člověk měl jenom to, co je schopen zcela spolehlivě určit.
Autor: Petr Souček
Momentální až předjarní počasí dokonce zmátlo i jeden typicky jarní a velmi oblíbený druh. „Zimy jsou opravdu teplejší, než byly dříve. Letos jsem asi první, kdo našel kačenku českou,“ konstatuje František Wirkner z Chomutovska nad úlovkem z 18. února. Poznali byste tyto kačenky vůbec, kdybyste na ně v lese narazili? S dospělou plodnicí si totiž moc podobné nejsou.
Autor: František Wirkner
Vraťme se však přece jen ještě k typicky zimním druhům, i když i těm teploty nad nulou vyhovují. Jakmile totiž klesnou pod nulu, zastaví svůj růst a čekají, až bude zase tepleji. „Lidé hlavně nesmějí být hamouni,“ lakonicky říká mykoložka Tereza Tejklová. A vysvětluje, že i pro zimní druhy platí, že sbírat by se měly jen plodnice v dobré kondici, jako jsou ty na snímku z 15. 1. 2022 z Benešovska.
Autor: Jiří Dubec
„Hlívu klidně můžete sebrat zmrzlou na kost, může být dokonce i několikrát přemrzlá, ale neměl by na ní rozhodně být žádný chlupatý povlak ani barevné fleky. Pokud je rozměklá, nevoní, působí vodově, tak přestože je to zimní houba, tak už ji nekonzumujte, je v rozkladu,“ vysvětluje mykoložka, že hladovost se nevyplácí. Hlíva na snímku z 10. 12. 2022 z Benešovska má evidentně krásné plodnice, i když jsou schované pod sněhem.
Autor: Jiří Dubec
Další nádherný exemplář hlívy ústřičné (7. 1. 2023, okraj Prahy), kterou byste měli poznat podle lupenů přecházejících až na třeň, i když je to barevně velice variabilní houba. Navíc velmi zdravá, prokazatelně posilující imunitu, s níž vám koneckonců pomůže i procházka po lese, i kdybyste se vrátili s prázdným košíkem.
Autor: Petr Souček
„Kdo s houbařením začíná, neměl by ovšem považovat každou v zimě nalezenou lupenatou houbu automaticky za hlívu. Pořád se totiž dají najít i lupenaté houby z podzimu, kterým změny teplot moc neprospívají a jsou to druhy spíš pro zkušené houbaře. Vesměs to bývají čirůvky, většinou fialová či dvoubarvá, nebo ‚strmělka‘ mlženka,“ upozorňuje Tereza Tejklová. Dokazuje to i snímek čirůvky špinavé z 12. února 2023.
Autor: František Wirkner
Pamatujte že dalším výrazným poznávacím znakem pro hlívu je, že roste ze dřeva, ať je to kmen nastojato nebo naležato, pařez či kořen v zemi. (7. leden 2023, okraj Prahy)
Autor: Petr Souček
S čím si lze hlívu splést? „Jednoznačně s pařezníkem (na snímku pařezník pozdní), který je sice jedlý, jen není tak chutný jako hlíva. A na rozdíl od hlívy, u níž lupeny volně přecházejí až na třeň, jsou lupeny u pařezníku u třeně jasně useknuté. Často se s tím setkáváme v poradnách, že si tyto dvě houby lidé pletou,“ vysvětluje Tejklová, která působí také ve facebookové Mykologické poradně, což je jedna z platforem, kde si lze ověřit správné určení nálezu.
Autor: Jan Kramoliš
Pro zajímavost, v některých rodinách patří houbaření a čerstvé houby na stole i k vánočním tradicím. Navíc třeba kvůli hlívě často vůbec není nutné chodit do lesa, vyroste si klidně i na pařezu ve městě, jako na tomto snímku z 24. 12. 2022. (Benešov)
Autor: Jiří Dubec
A ještě jedna zajímavost. Hlíva hnízdovitá s výrazným oranžovým zbarvením. Ta patří k výjimečným houbařským úlovkům, nicméně do košíku si ji rozhodně nepřidávejte, jen se pokochejte. Jedlá není, dokonce zapáchá. (okraj Prahy, 19. 2. 2023)
Autor: Petr Souček
Tady už ovšem opět zaplesá oko houbaře sběratele: boltcovitka bezová neboli ucho Jidášovo (na snímku z Prahy z 15. 1. 2023) patří k oblíbeným jedlým houbám, které si s chutí z lesa donesete.
Autor: Petr Souček
Ano, i toto je ucho Jidášovo, jen v jiném stadiu růstu. (17. 2. 2023, Praha)
Autor: Petr Souček
Jidášovo ucho lze v kuchyni upravovat nejen čerstvé, ale hodí se i na sušení. Někdo pak používá sušené plodnice rozemleté na prášek jako koření.
Autor: Jan Kramoliš
Outkovka pestrá (17. 2. Praha). Nádhera co? Smaženici si z ní sice neuděláte, patří ovšem k léčivým houbám, jejichž obliba v poslední době stoupá.
Autor: Petr Souček
A copak to tady máme? Takto nenápadně se může tvářit další z velice oblíbených a chutných zimních hub, penízovka sametonohá. (29. 12., Benešovsko)
Autor: Jiří Dubec
A ty samé penízovky pěkně zblízka. (29. 12. 2022, Benešovsko) „Jestli je tato zimní sezona jedlých hub něčím výjimečná? Možná tím, že byla co se týče teplot dosti mírná, a proto houby rostly téměř po celou dobu,“ ohlíží se za nejchladnějšími měsíci Jiří Dubec.
Autor: Jiří Dubec
„I pro penízovku sametonohou platí, že roste vždycky z nějakého dřeva, a nemusí to být kmen nebo pařez, ale klidně kořen v zemi. Má žlutooranžový klobouk, světlé lupeny a sametový třeň, který se u starších plodnic vybarvuje do tmava,“ vyjmenovává Tereza Tejklová znaky, podle nichž byste ji spolehlivě měli poznat. (10. 12. 2022, Benešovsko)
Autor: Jiří Dubec
Nádherné plodnice penízovky sametonohé v různém stadiu růstu. Radost z Nového roku 2023, z okraje Prahy.
Autor: Petr Souček
Na tomto snímku jsou krásné mladé plodnice penízovky sametonohé. (29. 12. 2022, Benešovsko) Ovšem pozor! „Penízovku si nezkušený houbař může splést s jedovatými třepenitkami, které sice patří mezi podzimní houby, ale pokud jsou pro ně vyhovující podmínky, narazit na ně lze i v zimě,“ varuje mykoložka.
Autor: Jiří Dubec
A takto nenápadně vypadá penízovka smrková (12. 2., Chomutovsko), kterou také můžete v zimě najít a považovat ji za vhodný úlovek. Je totiž také jedlá, jen neroste v takových trsech jako ta sametonohá.
Autor: František Wirkner
Když narazíte na penizovku sametonohou, většinou to stojí opravdu za to a v kuchyni si ji užijete (24. 12. 2022, Benešovsko) Další informace a tipy k ní a dalším jedlým zimním houbám najdete v souvisejících článcích pod touto fotogalerií.
Autor: Jiří Dubec
Také kržatky patří mezi jedlé zimní houby, ale to už se musíte v houbách opravdu vyznat nebo mít zkušeného houbaře po ruce. Autor snímku například k zimnímu houbaření přivedl svoji ženu Ivanku, přestože ho prý nejdřív v tomto směru považovala za blázna. (12. 2. 2023, Chomutovsko)
Autor: František Wirkner
Ovšem i nález nejedlých hub vám v zimě udělá v lese radost, řada z nich je opravdu zajímavá a krásná. Třeba ohnivec rakouský, který se uvádí jako houba nejedlá, v západní Evropě byste ji ovšem na talíři najít mohli. (10. 12. 2022, Benešovsko)
Autor: Jiří Dubec
Ohnivec rakouský (5. 2., okraj Prahy)
Autor: Petr Souček
Nic z uvedených chutných jedlých hub jste zatím v zimě v lese nenašli? Nevadí, dělejte si radost i z nálezů sice nejedlých, ale zajímavých, jako je třeba taková jehnědka olšová (na snímku z 17. 2. 2023, Praha). „K nálezu těchto houbiček je potřeba bystrý zrak, jedná se totiž o drobné houbičky, které vyrůstají ze starých jehněd nejen olší, ale i lísek,“ popisuje mykoložka..
Autor: Petr Souček
Nález outkovky jelení potěší především mykology, jedná se totiž o houbu z Červeného seznamu! (17. 2. 2023, okraj Prahy)
Autor: Petr Souček
Klanolístka obecná je drobná houba, která roste téměř po celý rok na mrtvém dřevě listnáčů. (4. 2., okraj Prahy)
Autor: Petr Souček
„Číšenka“ rýhovaná zase skutečně připomíná malé pohárky, je velká jen několik milimetrů. (12. 2. 2023, Chomutovsko)
Autor: František Wirkner
Kloubnatka akátová je samozřejmě také nejedlá, ale jako jedna z mála osidluje mrtvé dřevo akátů. (5. 2., okraj Prahy) Příroda je prostě fascinující. Stačí zajít do lesa a všímat si, i když domů koš hub nepřinesete.
Autor: Petr Souček