Biologové z Institutu Maxe Plancka dosud neznámý druh drobného živočicha objevili u řeky Kolyma ve vzorcích permafrostu odebraných asi čtyřicet metrů pod zemí. Vzorky odebrali už na počátku tisíciletí, rozmrazili je teprve nedávno. Radiokarbonová metoda datování ukázala, že háďata čeledi Panagrolaimidae byla v permafrostu zakletá neuvěřitelných 46 000 let.
To znamená, že naposledy byla vzhůru v době, kdy po Zemi chodili neandrtálci a mamuti. V permafrostu ve stavu kryptobiózy prospala úsvit lidské civilizace, vzestup a pád Římské říše, objevení Ameriky i druhou světovou válku. Probudila se teprve ve chvíli, kdy je biologové z prestižního pracoviště ponořili do slaného roztoku o teplotě 21 stupňů Celsia.
„Lidé by se díky naší studii mohli zamyslet nad tím, že existuje ještě jeden stav někde mezi životem a smrtí,“ řekl listu The Wall Street Journal biolog a autor výzkumu, jehož výsledky byly zveřejněny ve vědeckém žurnálu PLOS Genetics.
Hlístice patří mezi drobné živočichy, které ve stavu kryptobiózy dokážou přežít i ty nejextrémnější podmínky, ať už je to absolutní nedostatek vody, mráz či nedostatek kyslíku. V kryptobiotickém stavu se všechny jejich metabolické pochody zastaví a neprobíhá ani rozmnožování, vývoj či oprava tkání. Když se okolní podmínky zlepší, mikrozvířátka opět ožijí.
Na Měsíci je život. Pochází ze Země, zanesla jej tam izraelská havárie |
Nejznámějším případem jsou želvušky, nejspíš nejodolnější živočišný druh na naší planetě. Miniaturní osminozí „medvídci“ dokážou přežít mrazy blížící se absolutní nule, radioaktivní záření o síle 570 tisíc rentgenů i pobyt ve vakuu. Před sedmi lety japonští vědci přivedli k životu želvušky, které třicet let přežily ve zmraženém mechu z Antarktidy. Předpokládá se, že žijí i na Měsíci, kam je před několika lety zanesla havarovaná izraelské sonda Berešit.
Už před dvěma lety se vědcům podařilo oživit několik vířníků, mikroskopických vodních živočichů, zamrzlých v sibiřském permafrostu před 24 000 lety. Jednobuněčné organismy, jako jsou bakterie, přežijí i miliony let, u živočichů však objev hlístic pojmenovaných Panagrolaimus kolymaensis představuje rekord.
Studie podle WSJ otevírá otázky, jestli by tajemství kryptobiózy mohlo lidem pomoci přežít například zmražení nebo pobyt v otevřeném vesmíru. Zní to jako science fiction, podle některých vědců by však další výzkum mechanismů kryptobiózy mohl lidem ukázat, jak lépe zvládat pobyt v extrémních podmínkách. „Možná jednou dokážeme vyvinout molekuly, které něco takového dokážou,“ svěřil se deníku biochemik Craig Marshal z University of Otago.
