Cereální houska, k ní light jogurt a na zapití odtučněné mléko. Možná byste řekli, že jde o docela zdravou snídani, ovšem to platí leda u dospělých.
Pro organismus malých dětí do pěti let věku je totiž takové „menu“ nevhodné.
Popořadě. Ve snaze zařazovat svým ratolestem do jídelníčku co nejméně produktů z bílé mouky volí někteří rodiče i v případě malých dětí už okolo tří let raději cereální pečivo. Je to však chyba.
Velké množství vlákniny totiž mladý organismus nedokáže zpracovat. Výsledek může být dvojí: Pokud dítě málo pije a má málo pohybu, trpí nadýmáním, zácpou; v opačném případě průjmem.
Podle American Diabetes Association by dospělý člověk měl za den zkonzumovat okolo 30 až 35 gramů vlákniny. Do těla ji dostáváme samozřejmě nejen v podobě pečiva, ale také konzumací zeleniny, ovoce a tak dále.
Vyznáte se v mouce? Celozrnná může dřív žluknout, nekupujte ji do zásoby |
Celozrnné pečivo přitom ve 100 gramech své váhy obsahuje 8 až 10 gramů vlákniny, tedy až třetinu doporučeného denního příjmu. Pro srovnání – jablko má okolo tří gramů. Dítě ve věku tři až pět let by podle odborníků na výživu mělo dostávat cereální pečivo ideálně maximálně jednou týdně, mladší vůbec.
Tuk organismus potřebuje
V úvodu zmiňovaný light jogurt také není zrovna vhodným produktem. Přirozený tuk je v něm totiž nahrazen škrobem.
Rodiče by tedy měli preferovat bílé jogurty bez přidaných přísad a s obsahem tuku od tří do pěti procent. Co se cukru týče, ideální je maximálně 15 g na 100 g produktu, pozor ovšem na různé posypy, přidané lentilky a další pro děti lákavé „bonusy“, které i z bílého jogurtu udělají kalorickou bombu.
VIDEO: Začněte vařit jáhly a máte lék proti depresím a chudokrevnosti |
Podobné je to s odtučněným mlékem, které dětskému organismu nedodá žádoucí látky. Plnotučných výrobků se u dětí od dvou a více let v rozumném množství netřeba obávat, cholesterol v nich obsažený je totiž pro jejich vývoj důležitý. Děti potřebují ke správnému vývoji dostatečné množství tuků. Jejich nedostatek v jídelníčku může vést k tomu, že jejich organismus poté nedokáže vitaminy rozpustné v tucích správně využívat a zpracovávat.
Ryby určitě, ale vybírat
Výborným zdrojem bílkovin, který je vhodný i pro dětský organismus, je červené maso – tedy například libové hovězí či telecí, které je bohaté na železo.
„V jídelníčku by neměly chybět ani ryby,“ upozorňuje výživová poradkyně Věra Burešová. Jenže i tady to má háček, protože ne každá ryba je pro děti vhodná, a to kvůli přirozené přítomnosti rtuti v jejím mase.
„Rtuť je kov, který se vyskytuje přirozeně v prostředí, ale je také uvolňován při řadě průmyslových činností. Páry rtuti se šíří vzduchem a mohou se hromadit v řekách a mořích. Ve vodě se činností mikroorganizmů mění v methyl-rtuť, která je velmi nebezpečná pro lidský plod a malé děti. Ryby a mořští živočichové mohou methyl-rtuť z vody hromadit. Některé druhy více než jiné, a to v závislosti na jejich zdroji výživy,“ vysvětlili odborníci z Vědeckého výboru pro potraviny (VVPR) při Státním zdravotním ústavu s tím, že tato rtuť se z lidského organismu vylučuje pomalu, až několik týdnů.
Když je to čerstvý, je zdravý vepřový i ryby, říká štíhlejší Pohlreich |
Podle doporučení Státního zdravotního ústavu by proto děti do tří let měly jíst jen ryby s nízkým obsahem rtuti, ovšem v žádném případě by ryby neměly ze svého jídelníčku zcela vyřadit, protože obsahují látky důležité pro lidské zdraví.
V tomto ohledu je nejvhodnější treska, mořská štika, pstruh, kapr, hejk či třeba sardinky. Jak uvedl VVPR, na opačném pólu je maso z mečouna, makrely či z velkých sladkovodních dravých ryb, jako štika nebo candát.
