Zasněžená krása staré zahrady dokazuje, že citlivá obnova přináší radost

„V této zahradě jsme od prvního okamžiku našlapovali po špičkách. Byla tak krásná,“ zavzpomínal na své první setkání s úžasným místem zahradní architekt Ferdinand Leffler. Základ původního prostorového řešení staré zahrady u secesní vily Franta byl skvostný. Vzrostlé listnaté i jehličnaté stromy, čitelná cestní síť a původní kamenné zídky.

Právě Ferdinand Leffler, jeho kolegyně Zuzana Němečková a atelier Flera se totiž zhruba před deseti dvanácti lety podíleli na návrhu obnovy staré zahrady. „Majitelé měli při obnově domu i zahrady od počátku výjimečně precizní přístup, při procházkách terénem se vše řešilo nikoli dvakrát, ale desetkrát,“ hodnotí projektanti smysluplnou spolupráci i po letech.

Fotogalerie krásné staré zahrady pod sněhem

Největším úkolem bylo zachovat kouzlo staré pohádkové zahrady s řadou nádherných vzrostlých stromů i přes  zakomponování řady nových prvků, které si majitelé v zahradě přáli mít. Například biotopické jezero, ochlazovací káď sauny a velkorysé pobytové terasy v místech, kde nikdy dříve nebyly.

Bylo jasné, že zde bude potřeba pracovat čistě s původními materiály: žulou, sliveneckým vápencem a masivním modřínem. Ke spolupráci se nebáli přizvat výtvarníky a místní umělce, jejichž díla dodala zahradě jiskru. Síť cest a cestiček vyřešili mlatem a stejně jako záhony je obroubili ocelovou pásovinou.

 Při procházce letní zahradou se dozvíte, jak zahrada vznikala:

Tato zahrada měla obrovské štěstí, že její obnova, stejně jako rekonstrukce domu, probíhala ve vstřícné atmosféře, kdy si všichni vycházeli vstříc. Povoláni byli ti nejlepší kameníci, kteří v cenných rezervních zdrojích hledali staré ošlapané kamenné schody a dlažby s patinou, výtvarníci, kteří pomohli s rekonstrukcí fasády, takže vypadá sice čistě a bez trhlin, ale přitom neztratila kouzlo starého domu. Podobně fascinující byla práce se dřevem.

„Akce, které probíhají spíše v atmosféře strachu a bez vstřícné spolupráce, končívají v půli cesty. Bez emocí a barevnosti. Zatímco ty, kde jsou sice jasně dané mantinely vzájemných vztahů, ale atmosféra je sdílná, přátelská a tvůrčí, plodí výjimečná a dokonalá díla. Mluvím o domech i zahradách,“ říká Ferdinand Leffler.

TIP: Ke vzrostlým stromům vždy pozvěte arboristu

Zásadní změny ve staré zahradě neuspěchejte. „Stromy ve skupinách spolu koexistují, každý z nich má svou specifickou funkci. Když vykácíte krajní strom, ochránce, který byl léta vystaven větru a úpornému slunci, nečekejte, že tuto jeho úlohu bez potíží převezme strom žijící uprostřed skupiny. I když byl vždy velmi zdráv, mohou se u něj projevit potíže s olistěním a celkovou vitalitou,“ radí odborníci z atelieru Flera.