náhledy
Každoroční soutěž Alej roku zná své vítěze. Magazín DOMA Dnes představil čtrnáct regionálních vítězů i hlavní oceněné stromořadí. Vždyť co by byly tisíce kilometrů silnic, polních cest či parků bez vzrostlých stromů? Na snímku Rytířská cesta k hradu Buchlov (Kraj: Zlínský, Buchlov). Javorovou alej nechali vysázet tehdejší páni hradu Buchlova z rodu Berchtoldů na počátku 20. století. Širší cesta sloužila pro koňské povozy, užší pěšinka pro pěší. Kromě krásných stromů nabízí nádherný výhled na hrad Buchlov.
Autor: Josef Tymonek
Klokotská alej–vítězná alej 2021 (Kraj: Jihočeský, Tábor – Klokoty) Lipová alej s křížovou cestou vede od Klokotského kláštera směrem k Tismenickému údolí. Cesta vznikla díky benediktinům koncem 17. století, alej pak byla vysázena v roce 1836. Od roku 1973 patřítyto stromy mezi chráněné památné. Je jich tu celkem 97, s obvody kmenů ve výšce 130 cm nad zemí od 15 do 461cm.
Autor: Kateřina Trsková
Třešňová alej Voděrady - Frýdštejn (Kraj: Liberecký, Voděrady–Frýdštejn) Suverénní vítězka Libereckého kraje byla vysázená místními dobrovolníky v roce 1953. Za její současnou obnovou stojí Petr Brož, díky jehož narozeninové sbírce a spolupráci zdejších obyvatel se alej rozrostla o více než 50 třešní, 30 ještě přibude.
Autor: Jaroslav Malec
Alej k iluzivním bránám u zámku Valeč (Kraj: Karlovarský, zámecký park Valeč) Alej nezvyklým způsobem lemuje průzor k iluzivním branám, které tvoří čtyři samostatně stojící bloky zdi. Ty jsou součástí barokní zámecké zahrady, v minulosti s bohatou štukovou výzdobou. Navržený tvar aleje opticky přibližuje návštěvníkovi zmíněné brány, které jakoby vystupují do popředí. Na prostranství před branami se loni, tradičně první srpnový víkend, konal již patnáctý ročník multižánrového letního festivalu Povaleč.
Autor: Ivana Jačková
Alej Edvarda Beneše mezi Hlavňovicemi a Přestanicemi (Kraj: Plzeňský, mezi Hlavňovicemi a Přestanicemi) Alej dnes čítá 35 vzrostlých jasanů. Je to jedna z mála takto velkých alejí v okolí. V posledních letech ale Správa a údržba silnic Plzeňského kraje porazila tři stromy. Jeden z těchto stromů byl starý cca 130 let. Již dříve měla SÚSPK záměr tuto alej částečně vykácet. Jejich názor se však neshodoval s arboristickým posudkem, a tak byla těžba prozatím odložena.
Autor: Lukáš Antoš
Jílovická alej (Kraj: Královéhradecký, Jílovice) Nová lipová alej v obci Jílovice byla vysazena v roce 2018 ke 100. výročí založení Československa.
Autor: Pavel Kovanda
Alej ke hřbitovu na Křížovém vrchu (Kraj: Pardubický, Křížový vrch, Moravská Třebová) Genius loci v úseku cesty od Schodů mrtvých ke hřbitovu v Moravské Třebové určuje již více než sto let krásná lipová alej. Mohutné stromořadí je dominantou Křížového vrchu, doplňuje areál hřbitova a svou existencí obohacuje toto pietní místo. Díky své mohutnosti a umístění je vidět již při výjezdu z hřebečského tunelu a pohled na ni nás doprovází až k příjezdu do Moravské Třebové.
Autor: Petra Zápecová
Skřipelská alej (Kraj: Středočeský, komunikace mezi obcemi Skřipel a Osov) Aleje byly vysazeny za Jana Vratislava z Mitrovic v letech 1818–1840 ve všech směrech od zámku Osov. Nejpůsobivější je Skřipelská alej, která vede od zámku na západ do Skřipele – jsou tu vysazeny výhradně jírovce maďaly (Aesculus hippocastanum). Uvádí se, že jich je 195,atak není divu, že člověk získá pocit, že projíždí jakýmsi přírodním tunelem. Svou malebnou krásu předvádí v zimě, v předjaří i v plném květu. Zlatý podzim se však bohužel nekoná, protože v průběhu léta alej začíná hnědnout kvůli klíněnce jírovcové.
Autor: Ivan Ďurovič
Dubová alej na hrázi městského rybníka v Prostějově (Kraj: Olomoucký, Prostějov) Starou dubovou alejí se můžeme procházet na hrázi nejstaršího prostějovského městského rybníka starého takřka šest set let. Stáří dubové aleje, která dotváří atmosféru kolem rybníka a tím zpříjemňuje prostředí v blízkosti centra města, se odhaduje na více než sto let.
Autor: Zbyněk Honest
Třešňová alej u Rozcestí u tří kamenů (Kraj: Hlavní město Praha, Uhříněves) Z Rozcestí u tří kamenů hvězdicovitě vybíhají zachovalé ovocné aleje starých odrůd ovocných stromů. Jsou půvabné v každém ročním období. Auta tu smějí projíždět jen výjimečně. Místo, jímž vedou cyklostezky, je jinak určené jen k procházkám. Do těchto krásných míst však zasáhne rozsahem i hlučností dálniční přivaděč D0 511 Běchovice-D1, jehož stavba má být podle plánu zahájena již letos.
Autor: Kateřina Štrossová
Tyršova alej v Orlové (Kraj: Moravskoslezský, Orlová-Město) Lipová alej se nachází v historickém jádru hornického města Orlová a je jednou z nejstarších alejí ve městě. Navazuje plynule na Zámecký park s významnou lipovou alejí. Lemuje dnešní ulici Tyršovu, kdysi vyhlášenou množstvím vilek a domů včetně gymnázia (založeno 1909). Vlivem poddolování ze šachet a následnou demolicí staveb je ona zástavba už minulostí, a tak život naších předků připomíná jen nádherná lipová alej.
Autor: Květoslava Vítová
Lipky v Horní Libochové (Kraj: Vysočina, Horní Libochová) Alej tvoří doprovodnou zeleň podél komunikace v katastru obce Horní Libochová. Je tvořena převážně staletými lipami, ale nejen jimi. Vzácností je několik starých jilmů, obvod některých z nich totiž dosahuje více než 400 cm. Jednotlivě se vyskytuje také kaštan, jeřáb, jasan, javor a vrba.
Autor: Martina Hublová
Jírovcová alej u křížové cesty v Zahražanech (Kraj: Ústecký, Most–Zahražany) Alej u křížové cesty na Zahražanech pod Hněvínem patří mezi nejklidnější místa ve městě, zároveň také mezi nejstarší. Křížová cesta se skládá z deseti dochovaných kaplí, u nichž jsou vysázené statné jírovce. Na kaštany sem chodí už několik generací dětí.
Autor: Hana Elexová
Alej jírovců u Malé Klajdovky (Kraj: Jihomoravský, Brno) Alej jírovců (kaštan koňský) lemující Líšeňskou ulici je jediné staré stromořadí jírovců v Brně s mimořádným ekologickým a estetickým významem. Památná alej roste ve výrazně zhoršených stanovištních poměrech – stromy lemují úzkou komunikaci, kudy často projíždějí nákladní vozy. V důsledku katastrofálního zdravotního stavu stromů muselo být několik z nich vykáceno, v květnu 2021 dosázeli pracovníci Zeleně města Brna do všech mezer v aleji nové stromy.
Autor: Jiří Židů