Země původu
Rakousko
Zařazení
FCI sk. VI - honiči a barváři
Standard č. 254
Historie
V horských oblastech našich sousedů, v Rakousku, se odedávna lovila hlavně vysoká zvěř, konkrétně zvěř jelení. Bez kvalitního loveckého psa se žádný myslivec neobejde. V náročném terénu Alp ale nemohl pracovat každý pes. Proto vzniklo plemeno, které se dobře vyrovnává jak nástrahami složitého terénu, tak s počasím. Jméno mu dala země původu a typ práce, pro kterou je nejčastěji využíván. Menší, nenápadný, ale poměrně silný a neskutečně pracovitý pes se oficiálně jmenuje Alpenländische Dachsbracke, v češtině jej nazýváme alpský jezevčíkovitý brakýř. Alpská braka, jak majitelé plemeni zkráceně říkají, patří mezi nízkonohá plemena a považuje se za blízkého příbuzného jezevčíka. Jako plemeno byla oficiálně uznána v třicátých letech minulého století a poměrně brzy se dostala i na naše území.
Povaha a chování
Alpský jezevčíkovitý brakýř je řazen mezi barváře a byl vyšlechtěn, aby sledoval stopu postřelené zvěře. Je to sebevědomý pes, kterého charakterizuje nebojácnost, schopnost pracovat samostatně a vytrvalost. Nemá v sobě agresivitu vůči lidem a pokud se nejedná o dominantního samce, ani sklony se prát. Je dobře ovladatelný a vůči svým lidem milý. Jeho místo je v lese a při lovu a jako společenské plemeno se skoro nechová. Jeho vzhled není atraktivní, jeho povaha je ale mimořádná.
Vzhled
Silný pes, který je nízkého vzrůstu - dosahuje výšky maximálně 42 cm. Přiléhavá srst pokrývá celé tělo a mezi základní barvy patří tmavě plavá, jelení červeň a černá v různých příměsích.
Průměrný věk
12 - 14 let
Péče
Plemeno nevyžaduje takřka žádnou péči. Dobře snáší pobyt v kotci a nepotřebuje mimořádnou výživu. Množství a složení krmné dávky ale musí odpovídat zátěži psa. Velmi přiléhavá srst nepotřebuje žádnou úpravu, plně postačí občasné kartáčování.
Chovatelský klub
Český klub chovatelů alpského brakýře jezevčíkovitého
