Zprávu o přemnožení na Svitavsku nebo v okrese Brno-venkov přinesla Česká televize. Podle jejích informací konkrétní skeletovaný, neboli kompletně ohryzaný, strom měla na svědomí bekyně zlatořitná. Strom však dokáže podobně „oholit“ i bourovec březový nebo předivky.
Takto to vypadalo u Kožichovic před čtyřimi lety |
Strom samotný se z toho sice vzpamatuje, ale v případě, že by šlo o ovocný strom, není možné čekat žádnou úrodu. Zatímco bekyně napadá právě zejména ovocné stromy, jako jsou třešně či hrušně, bourovec si rád smlsne na lípě, bříze nebo hlohu.
Tito škůdci se nejvíce šíří na stromech, které nejsou sadaři pravidelně ošetřované a kontrolované. Například i ve stromořadích u cest, kde mají pro ně vhodná osluněná místa.
Proti podobným škůdcům je nejlepší bojovat mechanickou cestou. Na větvích přezimují v hnízdech, kam jsou nakladená vajíčka, takže je vhodné je odstříhat. Během sezony je dobré housenky jednoduše setřást, aby se nemohly zakuklit a nevylíhli se z nich později motýli, kteří vajíčka nakladou. Pro zničení bekyně lze také použít biologický postřik s bakterií Bacillus thuringiensis.
Podívejte se, jak může vypadat obří kokon housenek:
22. června 2017 |
Rozhodně se nedoporučuje sahat na chlupaté housenky holou rukou. Jejich chloupky se ulomí, což člověk pocítí jako žahnutí kopřivou. A to nejen u alergiků.
„Já si nemyslím, že by teplá zima měla nějaký rozhodný vliv na větším rozšíření na našem území. Vajíčka jsou totiž velmi odolná a mráz dobře vydrží. Spíš jim vadí prudké střídání teplot, kdy se střídá mráz a teplo, což letos na jaře chybělo. Jenže k tomu se přidává mnoho dalších faktorů,“ vysvětluje Oto Nakládal z katedry ekologie Fakulty životního prostředí České zemědělské univerzity v Praze.
Před rokem na TřebíčskuPodobné obrázky se objevují téměř každý rok. |
Různé druhy hmyzu žijí v různých cyklech, takže jednou za několik let je jich více, do toho navíc vstupuje jejich odlišná citlivost na UV záření, které je naopak zabíjí. Navíc jsou doma hlavně v jižní části Evropy, kde páchají největší škody, a jak se jižní teploty posouvají na naše území, přesouvají se škůdci i k nám.
„To ovšem neznamená, že by je neměli třeba i v Polsku, které je dalo severněji. Ale výskyt takové housenky je daleko víc ojedinělý, takže si jich ani nevšimnete,“ popisuje přírodovědec.
