Berneška bělolící hnízdí v tundře na pobřeží a na arktických ostrovech. Zimuje na pobřeží západní Evropy a jen výjimečně se jednotliví ptáci nebo menší hejna zatoulají i k nám do střední Evropy.
Bernešky na Opavsku |
Dosud největší u nás pozorované hejno o počtu 20 kusů se v roce 2010 objevilo na Břeclavsku. Letošní výskyt 15 bernešek bělolících ve Slezsku je však výjimečný nejen počtem, ale i místem. V Moravskoslezském kraji se totiž bernešky objevují velmi vzácně, a to výhradně na rybnících v Poodří.
Výjimečný výskyt bernešek bělolících přitahuje pozornost ornitologů, ochranářů i pozorovatelů ptáků. Na štěrkovnu u Dolního Benešova přijíždějí, aby je viděli na vlastní oči a pořídili si fotografie tohoto u nás vzácně se vyskytujícího druhu.
Berneška bělolícíTato severská husa je velká 58 až 70 cm, s rozpětím křídel 120 až 140 cm. Má černý krk s hrudí a převážně bílou hlavu s černým temenem, mezi zobákem a okem má černý proužek. Shora je šedá, černobíle vlnkovaná, břicho má bílé, ostře oddělené od černé hrudi. |
Členové Moravského ornitologického spolku z Přerova se byli na štěrkovně na bernešky podívat v neděli 29. prosince, kdy se shodou okolností v těchto místech právě konal hon.
Byli tak svědky toho, jak se jedna z bernešek po průletu nad lovci oddělila z prolétajícího hejna a usedla na hladinu štěrkovny. "Vzhledem k tomu, že poté už nebyla schopná letu, je velmi pravděpodobné, že byla postřelena některým z lovců. A to i přesto, že bernešky není povoleno u nás lovit," popsal Jiří Šafránek mistopředseda Moravského ornitologického spolku.
Zraněná husa se totiž poté pohybovala pouze po hladině štěrkovny, vzlétnout nemohla. Na postřelení ukazovaly skvrny od krve na spodní straně křídla. Ornitologové nicméně doufají, že je postřelena pouze lehce a že zásah nezodpovědného lovce přežije.
