Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Bio je lepší. Výzkumný ústav změřil přeštická prasata, měla víc vitaminů

aktualizováno 
Obecně se soudí, že slovo bio ani tak neznamená, že by ekologicky pěstované potraviny měly více živin, ale jde spíš o vztah ke krajině, o šetrný způsob zemědělství. Výzkumný ústav živočišné výroby však provedl chemický rozbor přeštických „šťastných“ prasat a zjistil, že se šetrný chov vyplatí.

Typické barvy českého přeštického prasete | foto: Profimedia.cz

I zarputilí odpůrci biopotravin dnes už přiznávají, že mohou obsahovat více antioxidantů a vitaminů. Jenže hlavní spory se vedou o to, zda biopotraviny chutnají lépe. Například ve skotské Abertay University ve městě Dundee provedli průzkum, kde zjišťovali, zda se může lišit chuť konvenčně vyráběné potraviny od ekologicky pěstované.

Podle jejich výsledků strávníci nebyli schopni rozpoznat tyto dva druhy surovin. Podle jejich výsledku je vnímání chutě biopotravin spíš psychickým důsledkem, morální odměnou za to, že je spotřebitel natolik uvědomělý. 

Přeštické černostrakaté prase

Odvozuje se od krajových rázů, které vznikly v oblasti Přešticka, Domažlicka a Klatovska, křížením původních klapouchých prasat s anglickými plemeny sussex, yorkshire, lincolnshire, cornwall, bergshire, a německými plemeny švábsko-halským, poločerveným prasetem bavorským.

V roce 1964 bylo plemeno přeštické černostrakaté uznáno za samostatné. Poté se přistoupilo k jeho dalšímu zušlechťování, ke zlepšení masné užitkovosti se použilo belgické plemeno pietrain.

Na počátku 90. let bylo použito plemeno hampshire. V roce 1992 bylo přeštické černostrakaté plemeno prasat uznáno jako genetický zdroj a v roce 1996 se chová jako uzavřená populace.

Plemeno je přizpůsobivé, odolné, vyznačuje se tvrdou konstitucí a odolností vůči stresu.

Zdroj: Národní koordinační středisko pro genetické zdroje

Zatímco zahraniční vědci zkoumali, jak chutná čokoláda či ovoce a zelenina, český Výzkumný ústav živočišné výroby si vzal na paškál obyčejné přeštické prase a zjistil, že nejen lépe chutná, ale maso z prasat chovaných ve výběhu obsahuje více vitaminu E. Ten je spotřebitelům užitečný nejen jako antioxidant, ale díky němu je možné maso i déle skladovat.

„Na to není potřeba to nijak dlouze zkoumat. Třeba složení sádla je velmi závislé na výživě. Když máte velkou složku kukuřice, je to sádlo takové měkké, nic moc. Přeštické prase má tu výhodu, že se mu vyhnulo to šlechtění posledních třiceti let. Takže zůstalo normálním prasetem,“ říká vedoucí oddělení chovu prasat výzkumného ústavu Miroslav Rozkot.

Připomíná podobný příběh z Německa, kde se velké oblibě těší švábsko-halské prase. Jeho chovatelé vytvořili družstvo, které má dnes asi tisíc členů a má internetový obchod. Podobně jako se podařilo „zachránit“ a propagovat chov starého českého přeštíka, podařilo se to i v Německu. 

V kombinaci s marketingem, který ho (oprávněně) řadí do výběrové skupiny mas, mohou i chovatelé prase chovat volně, ne v průmyslovém intenzivním chovu. Jako to dělají v Sasově, kde je zřejmě nejslavnější farma s tímto plemenem. „Problém je v tom, že aby farmář vydělal, musí mít i vlastní jatka, vlastní odbyt. Jinak malochovatelé nemají v konkurenci trhu v podstatě šanci, protože přirozený chov je samozřejmě dražší,“ komentuje Rozkot.

Možná je dobře, že se podařilo zachovat toto plemeno, protože díky tomu si mohou lidé porovnat chutě konvenčně průmyslově chovaného prasete s tím původním. Za poslední desetiletí byla prasata šlechtěna jako svalovci. Trh měl ve své době pocit, že tuk je něco nezdravého a teď se zjistilo, že prasata téměř nemají sádlo. To, co se prodává v obchodě na vyškvaření, je šlupička, parodie sádla, které by se naše babičky vysmály.

Mezitím se téměř zapomnělo, že bez tuku není chuti. Že libové maso v podstatě k ničemu není. Při pečení se sráží, ztrácí šťávu. Zatímco průměrná jateční hmotnost prasete byla dřív 120 kilogramů, dnes je to o dvacet kilogramů méně.

Podle výzkumníka však ani není potřeba jít za každou cenu po značce BIO. „Stačí prasata chovat přirozeně, jako kdyby se vývoj zastavil před třiceti lety. Jako v době před tím, kdy se vepři cíleně začali šlechtit kvůli produkci masa, nadměrně osvalovat. Tokové prase je sice dražší než v supermarketu, ale je to přirozenější. A je lepší sníst trochu méně, ale kvalitnějšího,“ přesvědčuje.

Navštivte Sasov na slavnostech

Ministerstvo zemědělství připravilo již 5. ročník úspěšného projektu Farmářské slavnosti pro rodiny s dětmi. Především rodinám s dětmi chce představit život farmářů, české zemědělství, venkov a regionální potraviny. 

Na Biofarmě Sasov v Jihlavě si návštěvníci budou moci prohlédnout unikátní rodinový chov přeštického černostrakatého prasete. Přístupný bude také sad nebo stany (sasovské bloby) a pyramidy, v nichž pašíci odpočívají. Bez zajímavosti jistě nebude ani prohlídka bioplynové stanice či pastevního chovu masného skotu plemene Charolais a dalších. Zážitkem bude jistě i procházka vzrostlým porostem konopí setého či návštěva faremní masné výrobny.

Ministerstvo zemědělství chce projektem podpořit zájem mladých rodin o tradice a venkov, chce hlavně dětem ukázat určitě zajímavější možnost trávení volného času, než v obchodních centrech nebo u počítačů.

Další Farmářské slavnosti se odehrají během léta na Kozí farmě Pěnčín na Liberecku či na Farmě Moulisových Milínov v Plzeňském kraji.  První dny nového školního roku dětem zpestří slavnosti v Národním zemědělském muzeu v Praze na Letné. Více informací na www.farmarskeslavnosti.cz

Autor:



Nejčtenější

Pohlreich v dětském koutku: Kdybyste jim vařili modré z nebe, nesnědí to

Zdeněk Pohlreich vysvětluje rozdíl mezi běžnou a panko strouhankou.

Zdeněk Pohlreich se dostal v poslední řadě pořadu Ano, šéfe! do pekla dětského koutku, který evidentně nesnáší. V...

Pohlreich odhalil rozpory v kuchyni. Kuchaři to zabalili kvůli neshodám

Bývalý šéfkuchař Vladimír Hanzelka dnes už vaří v Novém Jičíně.

V pořadu televize Prima Ano, šéfe! se odehrálo drama, které je velmi časté v mnoha restauracích. Až po návštěvě...



Problémy s plasty mají nejen v Asii, řeší je i v USA. Chytají je do sítí

Sbírání odpadků u vyústění dešťové kanalizace

Kvůli plastům vznikají iniciativy i v rozvinutých státech, jako jsou Spojené státy americké. Vyvinuli tam systém, který...

Pohlreich: To jsem ještě nikdy neviděl. Televize už dlouho tak nepípala

Pohlreich učí atraktivně aranžovat pokrmy na talíři.

Předposlední díl Pořadu Ano, šéfe! připravil Zdeňku Pohlreichovi výživné překvapení v hotelu Kamenný vrch v Chomutově....

KVÍZ: Panenka, plecko, krkovice. Vyznáte se ve vepřovém mase?

V chladírně jsou jednotlivé roztříděné kousky připravené pro čisté kuchyňské...

Myslíte si, že by z vás mohl být dobrý řezník? V našem dalším kvízu se můžete otestovat. Podívejte se na „slepou mapu“...

Další z rubriky

Někteří šílení sběratelé dávají jmění i za nedojedený toast celebrity

Sbírka Johna Hoatsona

Zaplatili byste desítky nebo stovky tisíc za použitý těhotenský test, vytržený zub, nakousnutý toast nebo nošené spodní...

KVÍZ: Ošibori, maguro nebo wašoku. Jak se vyznáte v japonské kuchyni?

Jen malá ukázka z pochoutek, které si můžete v restauraci objednat.

Japonská kuchyně je u nás čím dál populárnější. Protože rádi objevujeme nové chutě a také proto, že se u nás...

Pohlreich v dětském koutku: Kdybyste jim vařili modré z nebe, nesnědí to

Zdeněk Pohlreich vysvětluje rozdíl mezi běžnou a panko strouhankou.

Zdeněk Pohlreich se dostal v poslední řadě pořadu Ano, šéfe! do pekla dětského koutku, který evidentně nesnáší. V...

SOUTĚŽ: Vyhrajte naší redakcí otestovaný výkonný a tichý vysavač PURE D9
SOUTĚŽ: Vyhrajte naší redakcí otestovaný výkonný a tichý vysavač PURE D9

Prach, drobky, chuchvalce vlasů všude po bytě – zažíváme to všechny. Dennodenně svádíme boj se šňůrou, špatným ovládáním a především hlukem. Nepořádek vítězí. Tomu je díky vysavači Pure D9 od Electroluxu konec!

Najdete na iDNES.cz