Zasadíte paulovnii a za rok máte čím topit. Budete sklízet dřevo

  • 214
Pěstovat si dřevo na otop na vlastní zahradě není podle Čecha žijícího v Irsku žádná utopie. Ví, o čem mluví. Šlechtí už několik let rychle rostoucí paulovnie, které jsou podle něj pro planetu "zdravější" než u nás prosazované topoly či vrby.

Šlechtitel a pěstitel Petr Hyrš je přesvědčen, že paulovnie by mohly časem v Evropě nahradit dnes pěstované energetické dřeviny, jako jsou japonské topoly či vrby, kritizované především pro nadměrnou produkci isoprenu. A ten může způsobovat tvorbu ozónu, škodlivého pro všechny živé organismy. To je důvod, proč kromě přínosu u těchto dřevin vědci připouštějí také negativní dopad na kvalitu lidského života (více informací v předchozím článku zde).

Dodatek...

Vážení čtenáři, článek měl během dne takový ohlas, že jsme se s kolegou z redakce rozhodli vypěstování paulovnie ze semínka vyzkoušet na vlastní kůži. Po zadání slov "paulovnie semena" do vyhledávače lze najít nabídku 15 kusů semínek zhruba za padesátikorunu, to za zkoušku stojí. A srovnáme jejich klíčení a růst se semínky, která si necháme poslat od pěstitele z Irska. O výsledku přineseme článek.

"Paulovnie isopren neprodukuje vůbec a navíc roste mnohem rychleji, díky stejnému typu fotosyntézy jako má například kukuřice. Plantáž o ploše 1,6 hektaru, osazená paulovniemi, dokáže z ovzduší napoutat 13 tun CO2 za rok a její produkce kyslíku je také zajímavá," řekl Hyrš pro iDNES.cz.   

"Vypadá to, že paulovnie má snad samé výhody: vzhledem k odlišnému způsobu fotosyntézy, respektive fixace CO2, má výrazně vyšší nejen produkci biomasy, ale i efektivitu využití vody a dusíku. Na vytvoření určitého množství biomasy tedy potřebuje výrazně méně dusíku a vody než rostliny s běžným typem fotosyntézy, měla by tedy mnohem lépe prosperovat i v sušších a dusíkem chudých půdách," vyjádřil se Lukáš Fischer z Katedry experimentální biologie rostlin PF UK v Praze. (Jedná se o tzv. C4 fotosyntézu, pozn. redakce.)

Odkud exotická paulovnie pochází

Paulovnie plstnatá (Paulownia tomentosa) je exotická dřevina připomínající na první pohled katalpu, zvláště svými velkými listy. Pochází z jihovýchodní Asie, je známá jako čínský císařský strom a v Evropě na ni můžete narazit jako na okrasný strom třeba v zámeckých parcích (u nás Ploskovice, Mikulov a další místa v Praze či v Brně).

Tam, kde má paulovnie ke svému růstu ideální podmínky, dokáže se chovat jako plevelný strom, jak se ukázalo v Japonsku či na východě USA. Na vyjádření k možné invazivitě se Lukáš Fischer necítil dostatečně erudovaný, ale případná obava z ní není podle jeho názoru nesmyslná, vzhledem k vysoké rychlosti růstu i deficitu přirozených nepřátel. (Šíření invazivních druhů rostlin do volné přírody u nás ošetřuje zákon, více zde.)

Petr Hyrš ale tuto obavu vyvrací, protože ani šlechtěná paulovnie podle něj jen tak nevyklíčí ve volné přírodě, nejsou k tomu u nás podmínky. "Ani na pole nemůžete jen tak vyházet její semena a čekat, až vyroste, musíte dodržet určité podmínky předpěstování. A těch v českých podmínkách dosáhnete jen doma nebo ve vyhřívaném skleníku," uklidňuje šlechtitel. 

Vzrostlý strom paulovnie
Květ paulovnie

Paulovnie lze pěstovat pro kvalitní dřevo, na otop i na okrasu

Pro našince exotický strom v sobě skrývá neuvěřitelný potenciál. Když mu poskytnete podmínky, roste jako na článkovém videu či fotografiích, které srovnávají počáteční růst japonského topolu a Paulownia CFI, získané křížením Paulownia tomentosa a Paulownia fortunei.

"Máme vyzkoušené, že když tento certifikovaný strom porazíte po pěti letech, má průměr kmene okolo 70 centimetrů," vysvětluje Hyrš. To už je slušná porce dřevní hmoty. Na topení se však zrovna tato odrůda, podléhající navíc registraci, nehodí.

"Byla by to škoda, její dřevo je čisté a rovné, bez suků, lehké a přitom pevné, navíc odolné vůči povětrnostním vlivům, takže je to výborný konstrukční a izolační materiál pro stavbaře. A neobsahuje téměř žádnou pryskyřici, takže je ideální i pro výrobu bioethanolu," vysvětlil Hyrš, český šlechtitel z Irska. Uvedl, že pro letošní rok licenci na pěstování a všechny sazenice odrůdy CFI odkoupily Polsko, Slovensko, Maďarsko a Rumunsko, takže u nás přichází její pěstování v úvahu až za rok.

Fotogalerie paulovnií

Pro topení, jako biomasu, lze ale použít i dřevo paulovnie, která žádné licenci nepodléhá a vypěstujete ji ze semen. "Také má krásné rovné dřevo, ale dá se sklízet každý rok a přesto je každoročně o poznání mohutnější. Před topením se nemusí sušit, protože má zanedbatelný obsah vody, rovnou je připraveno k přímému spalování. Je vhodné i pro spalování v kotlích na dřevoplyn, protože nedehtuje," uvádí Hyrš; ten má s pěstováním paulovnie zkušenosti v Irsku a pro její energetické využití ji nazývá Biomass.  

Právě šlechtí také speciální nedřevnatějící odrůdu, nazvanou pracovně BioGas, pro výrobu bioplynu. "Doufáme, že by mohla nahradit kukuřici. Je spíše keřového vzrůstu, neustále produkuje zelenou hmotu, sklízí se dvakrát do roka a její výtěžnost se třetím rokem pohybuje kolem 60 až 80 tun z hektaru za rok. Její registrace doufám proběhne ještě letos," slibuje si šlechtitel.

Koho by paulovnie zaujala čistě z okrasného hlediska, pro listy a květy podobné katalpě, v Irsku právě šlechtí odrůdu, která nakvétá už prvním rokem. "To znamená, že druhý rok po výsadbě už od dubna do května kvete, pak vyhodí listy." Její schválení však bude trvat ještě přinejmenším dva roky. 

Paulovnie se mohou stát zajímavou alternativou

Podle Hyrše jsou paulovnie schopné zdárně se vyvíjet i v chudých, znečištěných a erozí ohrožených půdách. Ideální jsou údajně i pro rekultivaci, vlivem schopnosti odstranit z půdy například zátěž v podobě těžkých kovů. Díky veliké listové ploše a účinné fotosyntéze pak listy po podzimním opadu dodávají zpět do půdy relativně značné množství spotřebovaných minerálních živin i organických látek.

Nadějně vidí využití paulovnie i Lukáš Fischer: "Osobně si myslím, že paulovnie může být skutečně vhodnou alternativou klasických energetických plodin, a to nejen díky tomu, že neprodukuje isopren. Ale především díky její opravdu vysoké produktivitě a poměrně širokému spektru možností využití biomasy."

Zajímaly by vás informace o pěstování rychlerostoucí paulovnie ze semínek na dřevo na otop?

Hlasování skončilo

Čtenáři hlasovali do 0:00 středa 13. února 2013. Anketa je uzavřena.

Ano
Ano 24778
Ne
Ne 369