Možná ještě zvážit využití masa hlodavců , pro které bude tato hromada zcela jistě příjemným bydlištěm .

Na YouTube se najde dost videi, jak se tim vytapi i dum s teplotou vody cca 40-50ºC. Pred několika lety vznikl projekt v Norsku, kdy se podarilo udelat jeden z ostrovu plne nezavisly na elektrine z pobrezi. A biomilir tam take resili.

Ten clanek je ale dost jen populisticky, o radoby dokonalem reseni. Ale vubec zde neni ani nastin ekologicke a ekonomicke rozvahy, neni tady ani velikost skleniku, natoz teplota, na kterou se vyhrival a porovnani se sklenikem bez tohoto zatepleni. Kolik je tam energie? Kolik se ji muze vzit? A vyplati se to i mimo kompostarny, kde teplo maji jako vedlejsi produkt?

A btw, to opravdu do ted nikdo jeste neudal a nepouziva se to?

Ono v CR se vyuziva hrozne málo alternativnich zdroju energii. Hodne lidi je linych neco noveho zkouset, radeji si poridi elektrickou pripojku nebo plynovou a tim to pro ne konci.

Pouze domenka, nejsem expert, neuvolni se ale pri procesu tleni rovnez znacne mnozstvi bioplynu? Co ja vim, tak na produkci bioplynovych stanic byly velmi slusne dotace, rikam to samozrejme s humorem, vzdyt to se to teprve potom vyplati.

Nebývala ta Bystřice kdysi "NAD" Pernštejnem?

Mozna v clanku pisi o jine Bystrici? Tahle to tedy nebude: http://www.bystricenp.cz/mestsky-urad

Proč to lidi nepoužívají doma běžně?

Není pravda. Doma se tenhle efekt běžně používá. Například zahrádkáři anebo domácí pěstitelé žampionů. Navrství koňský hnůj, ten je na to nejlepší, přisypou substrátem a počkají až začne pařit. Hřeje potom zeleninu a může se pěstovat už koncem zimy rostliny, které by jinak nízké předjarní teploty nevydržely. Slovo pařeniště je odvozenina od slova pařit, zahřívat.

Pěstitelé žampionů používají kompostování koňského hnoje ke zvýšení teploty ve sklepě, kde by jinak byla teplota pro pěstování žampionů nízká.

Proč se to nevyužívá k vytápění baráků? Nevím, proto moje domněnka.

Když pomineme nutnost skladování velkého objemu biomasy a nějak se to teplo musí převést domů, tedy nutnost mít ten kompost takříkaje pod okny.

Vážným problémem je nespolehlivost tohoto zařízení. Však na to dojel též náš student. Když se vám uprostřed zimy poruší těsnost takového výměníku, ani náš student znovu potřebné biopochody nenastartoval. Při pokusech to nevadí, ale být na tom závislí, zbytek zimy zmrzáte anebo dál topíte elektrikou, pak finanční efekt záporný.

Další snad nejvážnější problém je požární nebezpečnost. Z důvodu převodu tepla to musíte mít blízko domu, aby byly malé termoztráty, ale může vám to takzvaně hycovat až moc a pak se ta veškerá biomasa samovznítí. Zahoření takových 80 kubíků kompostu není žádná legrace, hasiči by měli z toho hrůzu, těžko by podobné zařízení schválili z důvodu požární nebezpečnosti.

Prostě zaházet pár posvařovaných trubek kompostem a čekat zdarma vytápění není jen tak jednoduché a pořádné zařízení jak by mělo být je finančně tak náročné, že je efekt nulový. Už jenom ten výměník vyžaduje nerez trubky, ale to jsme pak cenově někde jinde.

Student bude muset ještě dlouho bádat než z toho udělá něco, co by mělo praktické a smysluplné využití v běžných domácnostech na vesnicích.

Nikdo nečeká, že se tím budou za dva roky vytápět rodinné vily lobistů ale nápad, kdy se kompostem vytápí vedlejší skleník mi přijde jako hodně dobrý nápad, je to téměř bez údržby, relativně levné a je to v místě, kde by člověk jinak netopil, protože by se jim to jinak nevyplatilo.

V zahranici se bezne tento zpusob vytapeni pouziva. Ale nejvic se tyto systemy pouzivaji v rozvojovych zemich.

Píšu v podstatě to samé, ale Ty jsi byl Lukáši rychlejší a stručnější.

80m3 a z toho 80% dřevní štěpky tj. 64m3 dřevní hmoty. Kdyby z toho vyrobil pelety dostal by z toho jednodušeji a s daleko větší účinností daleko víc užitečné energie. Bohužel tihle ekologové a la Kačka Žáková neznají základní fyzikální a chemické zákony a tak vymýšlejí blbosti a ještě od daleko větších hlup@ků za to sklízejí obdiv.

Efekt je v tom, že spotřebovaný kompost lze využít k dalšímu použití (hnojení), humusu bude čím dál větší nedostatek. Spálené pelety, tak akorát vysypat do popelnice a pak běžet do supermarketu koupit substrát. Význam by to teda mělo, jenže je to příliš komplikované pro běžné využívání v domácnostech na vesnicích, ve městech už vůbec ne.

Tohle se používá už sto roků. Stačí jenom hledat v knihách

80 m3?? No... při dnešních minizahrádkách

Když se na zahrádku vejde skleník pro ne i tohle topný těleso, například na venkově je to rozhodně použitelné, problémy s prostorem tam nejsou